Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zájemci mohli v Pardubicích prozkoumat pracoviště Spalovače mrtvol

  17:17aktualizováno  17:17
Sobota, coby den Památky zesnulých, byla v Pardubicích příležitostí prohlédnout si útroby známé budovy krematoria. Jinak nepřístupná místa objektu, který proslavil film Spalovač mrtvol, přilákala desítky zvědavců. Ti se dozvěděli například, jak se od doby jeho natáčení v roce 1968 změnil způsob spalování těl.

Krematorium v Pardubicích, které je národní kulturní památkou, viděly na dušičky desítky zájemců. | foto: ČTK

Obřadník Roman Vodvářka provedl několik desítek zájemců i do míst, kam se jinak běžný návštěvník jen těžko dostane. S výkladem spojil i několik zajímavostí o stavbě, kterou proslavil film Spalovač mrtvol.

"Nad katafalkem máme vítězný oblouk v podobě, v jaké je známe z křesťanských chrámů," zahájil Vodvářka výklad ještě v obřadní síni.

Fotogalerie

Lidi však nejvíce zajímaly prostory, kde Karel Kopfrkingl v podání Rudolfa Hrušínského prováděl rasovou očistu vlastní rodiny.

Tehdejší pece zůstaly v krematoriu beze změn a na přítomné návštěvníky tak dýchla skutečná atmosféra známého filmu Juraje Herze. Přítomní se navíc dozvěděli, že se tehdy žeh prováděl spalováním koksu dvoukomorovým způsobem. 

V jedné komoře hořel koks a žhavý vzduch se vháněl do druhé komory s nebožtíkem. "Na jedno zpopelnění se spotřebovalo 250 kilogramů koksu," uvedl obřadník Vodvářka.

"Vidíte, kolik v sobě lidé nosí železa"

V místnosti s dnešními moderními pecemi se lidé zase dozvěděli, že dnes se žeh provádí zemním plynem, na rozpálení pece je potřeba jedenáct krychlových metrů plynu, každá další kremace spolyká čtyři kubíky.

Co ale přítomné návštěvníky nakonec nejvíce zaujalo, byla malá nenápadná krabice v rohu místnosti. V ní jsou uložené kovové části, které po zpopelnění zůstanou. "Názorný důkaz toho, kolik v sobě mnohdy lidé nosí železa," uvedl Vodvářka.

Nenápadná bedýnka přítomné návštěvníky doslova fascinovala, hromádka endoprotéz, šroubů a kyčelních kloubů, mezi nimiž bylo dokonce i jedno skleněné oko dnes již neznámého nebožtíka, byla v obležení. 

Stejně tak se ale lidé zajímali o historii stavby, kterou podle návrhu architekta Pavla Janáka postavila firma Kohout a Krupař v letech 1921 až 1923.

Lidé však v den připomínky Památky zesnulých nezamířili jen do areálu pardubického krematoria. Svíčky se rozhořely i na hřbitovech v ostatních městech.

Stovky lidí například dorazily na hřbitov v Chrudimi, nejedna rodina využila příležitost k velkému setkání u hrobu svých příbuzných

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Snímky, které dala policie k dispozici při pátrání po útočnících.
Policie hledá dva útočníky, kteří ve Svitavách surově napadli muže

Policisté žádají o pomoc při identifikaci útočníků, kteří ve Svitavách velmi nevybíravě napadli mladého muže. Veřejnosti proto předkládá fotky, na kterých jsou...  celý článek

Takto vypadaly Ležáky v roce 1943, tedy zhruba rok po tragédii.
Zničené Ležáky. Uplynulo 75 let od chvíle, kdy osadu vypálili nacisti

Na pětasedmdesát let staré události od vypálení osady Ležáky nacisty vzpomenou všichni, kteří se v neděli zúčastní v místě vypálené obce pietního shromáždění.  celý článek

(ilustrační snímek)
Litomyšl zkouší o stovku metrů posunout dálnici, riskuje její zpoždění

Neustále odkládaná výstavba dálnice D35 má problém. Litomyšl se pokouší na poslední chvíli změnit její trasu. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) varuje, že to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.