Česká pošta totiž nechce vydat takzvanou známku s přítiskem, tedy klasickou známku se stejně velkým kuponem, na kterém by byla právě fotografie zachránce 1 200 Židů. Ne proto, že by jeho čin vzbuzoval v očích pošťáků takové kontroverze, důvod je prozaičtější. Pošta se při tisku poštovních známek „na klíč“ řídí autorským zákonem.
Takzvanou známku s přítiskem si v rámci celostátní filatelistické výstavy nechal klub filatelistů ve Svitavách zhotovit již před dvěma roky.
„Zemřel v roce 1974, a proto potřebujeme svolení k uveřejnění jeho portrétu, byť je z protokolu z roku 1938, který leží v archivu,“ sdělil svitavský historik Radoslav Fikejz. U osobností, které nemají datum úmrtí starší 70 let, totiž Česká pošta vyžaduje svolení držitelů autorských práv k tomu, aby mohly být na známce otisknuty.
„Pokud si někdo nechá vytisknout známku s přítiskem, musí se držet platných zákonů včetně autorského,“ řekl mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Dědičkou autorských práv po Schindlerovi je podle svitavského historika spisovatelka Erika Rosenbergová z Argentiny, na které bude teď záležet.
„Už jsem jí psal do Buenos Aires, kde by měla bydlet. Naposledy jsme se spolu viděli v roce 1999. Starala se do konce života o Emílii Schindlerovou, manželku Oskara Schindlera, která zemřela v roce 2001. Napsala o ní i knihu,“ uvedl Fikejz. Pokud žádost o svolení k otištění světově známého rodáka nedopadne, ve Svitavách to značně zkomplikuje plány.
Kdo je Erika Rosenbergová?Argentinská spisovatelka, překladatelka a novinářka pochází z rodiny německých židů, kteří uprchli před nacisty do Paraguaye a posléze se usadili v Argentině. V roce 1990 se seznámila s Emilií Schindlerovou, která žila v ústraní. Spřátelily se a z následných rozhovorů Rosenbergová pořídila více než 70 hodin zvukového záznamu, které použila k napsání knihy V Schindlerově stínu, později přepracované pod názvem Já, Emilie Schindlerová. Rosenbergová zařídila, že Schindlerové byl zpětně vyplacen podíl za práva na knihu, která byla předlohou filmu Schindlerův seznam, a také za písemnosti Oskara Schindlera publikované v Německu pod názvem Já, Oskar Schindler. Po smrti manžela byla Emilie Schindlerová jeho jedinou zákonnou dědičkou a sama určila za svou dědičku Eriku Rosenbergovou, která tím získala autorská práva také na dokumenty napsané Oskarem Schindlerem, včetně slavného seznamu. Dodnes se soudí s jeruzalémským památníkem holokaustu Jad Vašem kvůli údajnému zcizení části dokumentů po Oskaru Schindlerovi. |
„Jsem zvědav, jak to celé dopadne. Ve chvíli, kdy svolení od dědičky nedostaneme, nevím, koho jiného bychom na známku dali,“ řekl svitavský historik a radní v jedné osobě.
U ostatních významných rodáků na známkách podobná věc nehrozí. Všichni zemřeli před zákonem stanovenými 70 lety. Svitavský mecenáš, stavitel veřejné knihovny Valentin Oswald Ottendorfer zemřel v roce 1900 v New Yorku, rektor Vysokého učení technického v Brně a spoluautor technicky sofistikovaného březovského vodovodu Alexander Makowsky skonal v roce 1908, rektor ČVUT v Praze a aktivní člen protifašistického odboje byl nacisty popraven v roce 1942 a kněz Enegelmar Unzeitig v roce 1945 zemřel na tyfus v koncentračním táboře Dachau.
Svitavy si nechají vytisknout 15 tisíc vlastních známek. Poštovní arch vyjde 20. května při příležitosti oslav 760. výročí města.
