Některá města v Pardubickém kraji by si mohla polepšit o desítky milionů korun. (Ilustrační snímek)

Některá města v Pardubickém kraji by si mohla polepšit o desítky milionů korun. (Ilustrační snímek) | foto: iDNES.cz

Pardubice nejásají, z nových daní nejvíc uvidí Svitavy a Chrudim

  • 1
Příští rok se bude radnicím obcí a měst v Pardubickém kraji připravovat rozpočet radostněji než v předchozích letech. Vláda se totiž chystá změnit rozdělení příjmů z daní, přičemž na této úpravě by měly vydělat především menší města a obce. Víc než pardubický magistrát si přilepší třeba Chrudim nebo Svitavy.

Od příštího roku by mohlo přitéct podstatně víc peněz do vesnic a malých i středně velkých měst. Vláda se tentokrát zachovala "jánošíkovsky" a rozhodla se, že bohatým městům sebere a menším a chudším přidá. Zchudnou zřejmě jen čtyři největší města v republice.

Odhad nárůstu příjmů z daní na rok 2013

Změna proti letošnímu rozpočtu:

Pardubice +14,3 mil. Kč

Přelouč +15,2 mil. Kč

Holice +14,7 mil. Kč

Chrudim +26,7 mil. Kč

Hlinsko +17,7 mil. Kč

Skuteč +13,3 mil. Kč

Svitavy +22,5 mil. Kč

Mor. Třebová +16,8 mil. Kč

Litomyšl +17,8 mil. Kč

Ústí n. Orlicí +19,3 mil. Kč

Čes. Třebová +18,9 mil. Kč

Vysoké Mýto +19,5 mil. Kč

Lanškroun +18,1 mil. Kč

Největší obec v kraji:

Červená Voda +7,2 mil. Kč

Nejmenší obec v kraji:

Vysoká u Jevíčka +30 tis. Kč

Zdroj: ministerstvo financí

"Doufám však, že po zvýšení jedněch příjmů se jinde nezmenšily, obyčejně se to stává, že se někde přidá a jinde ubere," řekl vysokomýtský starosta Miloslav Soušek.

Zatímco v současnosti obce dostávaly zhruba 6 900 korun na obyvatele, podle vlády by to mělo být 9 tisíc korun. Hlavně si polepší menší města. Pokud zákon v červnu posvětí i poslanci, dostanou obce v Pardubickém kraji stovky i miliony korun navíc.

V Třebové chtějí opravit ulice, silnice i kanalizaci

Například Poříčí u Litomyšle, Vesnice roku 2011 v Pardubickém kraji s necelou půltisícovkou obyvatel, tak může ve svém rozpočtu počítat s částkou o 670 tisíc korun vyšší. Vůbec nejvíc si polepší město Chrudim, a to o 27 milionů korun.

"Určitě je to příjemné navýšení příjmů, částečně se tím kompenzuje i navýšení DPH a cen energií, což poznáme ve výdajích. Ale navíc můžeme uvažovat o rekonstrukci ulic Družstevní, Slovenská a Slezská anebo dvou 'dárků', které nejsou v nejlepším stavu, a to jsou stadion AFK či stadion na Novoměstské, kde je v havarijním stavu nejen tribuna," řekl chrudimský starosta Petr Řezníček.

Podle srovnání současného systému daňových příjmů s návrhem nového si Svitavy polepší o 22 milionů. "Jen dorovnáme to, co nám stát bere," říká svitavský starosta David Šimek.

Česká Třebová a Ústí nad Orlicí si přijdou na 19 milionů korun. V Ústí se těší hlavně na větší investice do oprav ulic a chodníků, větší šanci má především kompletní rekonstrukce vozovky i kanalizace důležité ulice T. G. Masaryka i postupná přeměna areálu Perly v centru města.

I přes několikanásobně vyšší počet obyvatel zůstávají Pardubice na úrovni těchto měst, nový propočet jim přisuzuje zvýšení příjmů "jen" o 14 milionů korun. "Je však třeba vnímat to, že se jedná o předpoklad, rozhodující bude skutečně vybraná výše daní. V tuto chvíli je tedy předčasné hovořit o tom, na co konkrétně by byly nově získané prostředky použity," řekl vedoucí kanceláře primátorky Ondřej Tušl.

Stát chce s novým přerozdělováním zrušit dotace

Stát chce s novým přerozdělováním daní až na výjimky zrušit národní dotace. Ministr financí Miroslav Kalousek to zdůvodnil tím, že si obce budou rozhodovat o svých investicích samy.

Někteří starostové tvrdí, že státní dotace byly už teď dost mizerné a že se raději obracejí na kraj nebo na evropské fondy. Aspoň si nebudou připadat jako leštiči klik. "Ani nevím, které významné státní dotace jsme v poslední době přijali," řekl Petr Řezníček. Státní dotace i podle dalších starostů stejně výrazně ubývaly.

"Cesta omezování dotací a směrování těchto peněz přímo do rozpočtů měst a obcí je lepší, protože si s penězi poradí lépe a s menšími problémy než stát," řekl například vysokomýtský starosta Miloslav Soušek.

Při určení daní bude záležet nejen na počtu obyvatel obcí, ale částečně také na limitu pro rozlohu katastru. Výměra, která bude zohledněna v propočtu, se návrhem omezuje maximálně na plochu tři hektary na obyvatele.

Nově se také v propočtech ministerských úředníků zohlednil počet dětí v mateřské a základní škole. "Připadá mi to logické, protože více dětí znamená daleko větší náklady na investice, opravy a údržby v budovách škol a školek. Takže se konečně někdo zamyslel nad touto problematikou komplexně a roli nehrál jen počet obyvatel nebo velikost území," řekl ústecký starosta Petr Hájek.

Dlouholetý boj starostů za spravedlivější dělení daní odváděných ze svého území skončí zřejmě v červnu, kdy by v parlamentu novela mohla projít. V platnost by pak vstoupila od příštího roku.