"Odneslo by to kolem deseti stavení ze 64 popisných čísel. Poslal jsem jménem obce vyjádření, že s přehradou nesouhlasíme," řekl starosta obce Smrček na Chrudimsku.
Uvažované přehrady v krajiHořička na Ležáku Spačice na Doubravě Hoštejn na Březné Borovnice na Svratce Žamberk na Rokytence Písečná na Potočnici Jangelec na Loučné Rychmburk na Krounce Zdroj: ministerstvo zemědělství |
"Uvažovaná přehrada by u nás zaplavila celou osadu Světy, ještě víc sousední obec Krásná a omezila hospodaření v ochranných pásmech. Navíc by zatopila jedno z nejhezčích údolí, které tady máme," řekla starostka Pusté Rybné Helena Pazderová.
Starostu sousedního Telecí Jaroslava Šimona představa větší vodní plochy na katastru jeho obce po zadržení vod řeky Svratky nadzdvihuje. "Vítězslav Nezval se musí obracet v hrobě, když nám chtějí zaplavit vodou rozrazil na břehu řeky Svratky. Na našem území funguje jedno z nejlepších zemědělských družstev, které by přišlo o třetinu pozemků, tím pádem naši lidé také o zaměstnání."
Navíc by podle něj obec o šestikilometrové délce a velkém převýšení musela postavit kanalizaci a čističku za pro ni astronomických 200 milionů korun.
Pod vodou by podle představ ministerstva zemědělství mohl skončit například také mlýn Sárovec na okraji Vysokého Mýta.
"Jak napsal už Cimrman, šetři, střádej, až budeš mít nějaký ten milionek, zúčtujeme spolu. Pokud bude šance se bránit, budeme se s majitelem přehradě bránit," říká jeho správce Stanislav Hejduk.
U Lanškrouna by vznikla největší nádrž v kraji
Záměry státu mají více verzí a představitelé obcí často nemají přesné informace, čerpají z málo přesných map, na nichž se navíc velikost zaplavených území mění. V poslední verzi se počítá na osmi místech zahrnujících území 24 obcí se zaplavením 57 stále obydlených budov a 48 rekreačních chat a chalup.
Pod hladinou by zmizelo také několik hospodářských budov. Nejvíc by to odneslo údolí říčky Březná, která rozděluje Pardubický a Olomoucký kraj na Lanškrounsku. Tamní nádrž o ploše 490 hektarů by zaplavila mimo jiné 41 budov včetně oblíbeného letoviska Drozdovská pila.
"Moc by se mi to nelíbilo už kvůli tomu, že jsou tam desítky skautských tábořišť. A těžko by k zalesněným břehům nové přehrady mířili turisté, v úzkém údolí by zmizela veškerá infrastruktura včetně cest a musela by se budovat nová. Navíc by to mohla být nádrž na pitnou vodu a veškerá rekreace by nebyla povolená," řekl předseda lanškrounského Klubu českých turistů Jan Toninger.
Téměř 500 hektarová přehrada na Lanškrounsku by byla jednoznačně v Pardubickém kraji největší, dvakrát větší než v Seči. Další větší nádrže kolem 200 hektarů vodohospodáři plánují u Miřetic na Ležáku, východně od Vysokého Mýta na řece Loučné a severně od Žamberka na říčce Rokytence. Podle nich je nutné připravovat se už teď na případný nedostatek vody na našem území. Podle pravděpodobného scénáře vývoje změny klimatu by totiž v roce 2070 ve většině povodí chybělo 50 - 70 procent objemu dnešních povolených odběrů vody.
