Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před 50 roky odešel Karel Řepa, tvůrce nejlepších domů v Pardubicích

  10:57aktualizováno  10:57
Významný pardubický architekt Karel Řepa zemřel přesně na den před 50 roky. Ve městě po něm zbyla vedle několika povedených vil hlavně Průmyslová škola potravinářská u Grandu a pak vlakové nádraží. Oba objekty jsou podle odborníků vůbec ty nejpovedenější ve městě. Na jeho dílo navazuje syn Miroslav.

Karel Řepa s manželkou. Fotografie vznikla kolem roku 1925. Foto: archiv

Když se řekne Pardubice, velké většině přespolních se vybaví vedle dostihů, hokeje a chemického průmyslu také nádraží. A to zdaleka nejen proto, že přes něj často projíždí nebo že ho používají k cestám do práce či zábavou.

Hala s hotelem postavená na konci 50. let minulého století je dosud považována za jednu nejpovedenějších nádražních budov v České republice. Jejím spoluautorem je architekt Karel Řepa. Od jeho úmrtí dnes uběhlo padesát roků.

Nádraží Pardubice

Nádraží Pardubice

"Pardubické nádraží je určitě nejvýraznější stavbou Karla Řepy. Je to svého druhu jedna z nejlepších staveb v zemi, což dokazuje i to, že bez větších obtíží funguje i více než padesát roků od jejího dokončení," říká pardubický architekt a radní města Milan Košař.

Řepa na projektu hlavního nádraží spolupracoval s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou už v letech 1947-1948. Stavba byla však dokončena až v roce 1959. Karel Řepa se tak jen těsně dožil slavnostního otevření nádraží. Zemřel 2. března 1963.

"Musíme si uvědomit, jakou éru zažívalo Československo v 50. letech. Je skoro až zázrak, že Řepovi se povedlo v době tuhého stalinismu prosadit čistě funkcionalistickou podobu tak význačné stavby," uvedl Milan Košař.

Ale nejplodnější éru zažil akademický architekt už za první republiky. Velmi výrazně se podílel na přípravách Výstavy tělesné výchovy a sportu, která se v Pardubicích konala v květnu až říjnu 1931. Byl jejím hlavním architektem a stál za - v té době velmi uznávané - podobě všech výstavních pavilonů.

"Kdyby po něm nezůstalo nic než výjimečnost jeho prací na Výstavě tělesné výchovy a sportu a pardubické nádraží, tak by byl stejně brán jako neopominutelná osobnost české architektury," uvedl Řepův syn Miroslav, který je sám uznávaným architektem.

Dílem Karla Řepy jsou i vily u Matičního jezera

Ze zmíněného období pochází například Dům Josefa Otty, který stojí v centru Pardubic na křižovatce ulic Smilovy a Bratranců Veverkových. Poté také řada honosných vil z okolí Matičního jezera. Za kulturní památku byla prohlášena Vila Viktora Kříže v Bulharské ulici číslo popisné 655.

Ze samotné výstavy se pak uchovaly zbytky Letního stadionu a hlavně budova Střední průmyslové školy potravinářské u Grandu.

"Nedá se zpochybnit to, že Řepovy domy patří k těm vůbec nejpovedenějším ve městě. Ještě bych k nim připojil dnešní Ideon, ve kterém dříve bývaly lázně. I tento dům projektoval Karel Řepa," dodal architekt Milan Košař na adresu muže, který studoval u známého slovinského architekta a urbanisty Josipa Plečnika.

"Až z dopisů, které psal až do 50. let Josipovi Plečnikovi, jsem se dozvěděl o bolestech a radostech mého otce," dodává Řepa.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.