Škola pro děti se speciálními potřebami už uvedla do života několik projektů.
"Učebnice vlastně naváže na kalendáře s regionální tematikou, pexeso nebo projekt Po stopách našich předků," upřesňuje hlavní iniciátorka Iva Nesvadbová. Děti v učebnici najdou základní vědomosti o minulosti a současnosti regionu, poznají i historické, přírodní a kulturní památky.
"Právě místo, kde děti žijí, by měly poznávat ze všeho nejdřív. Ono je trochu ostuda, když vědí, jaká hora je u Liberce nebo v Krkonoších, ale přitom pořádně nevědí, co mají za humny," vysvětluje koordinátorka.
Nápad se zrodil v ekologickém středisku
Myšlenku vytvořit učebnici podobného typu škole nikdo nenařídil. Napadlo je to při pobytu v ekologickém středisku v Horním Maršově, kde mají zkušenosti s přípravou učebních textů.
Na Králicku není podle Nesvadbové k dispozici žádný ucelený systém materiálů, které by mohli vyučující použít: "Chybí nám především při vlastivědě, přírodovědě, dějepisu, zeměpisu nebo přírodopisu."
Na textech se bude podílet devět autorů, pomohou také pracovníci králického muzea. Odborným garantem se stane Středisko ekologické výchovy Sever v Horním Maršově.
Učebnice bude mít dvě části, přidá na ni Evropská unie
"Učebnice bude rozdělena do dvou částí. Ta první ponese název Od počátků k současnosti a děti v ní najdou vývoj krajiny na Králicku, život a způsoby obživy, architekturu, spolkovou činnost či historické události nebo informace o historii dopravy," vysvětluje.
Druhá část má zatím pracovní název Vlastivědná a přírodovědná současnost, v níž se děti dozvědí o poloze Králík, povrchu, vodstvu či nerostech.
"Součástí budou také pasáže o ekosystémech na lukách, v polích a lesích, potocích a rybnících. Nezapomněli jsme ani na ekologické kalamity, jako jsou laviny, větrné smrště nebo povodně," pokračuje koordinátorka.
Paradoxem je, že náklady na učebnici, která má posílit citový vztah k regionu, z větší části pokryjí peníze z Evropské unie. Přitom právě ji řada lidí obviňuje, že členské země zbavuje národní identity. Projekt Po stopách našich předků vyvolal mezi dětmi značný ohlas.
"Podle sto let starých fotografií, maleb či kreseb jsme udělali současnou fotografii a k tomu děti namalovaly svoji představu, co z těchto budov bude za sto let," říká učitelka.
Že je s přípravou učebnice spousta práce navíc, jí nevadí. "Nejsem na to sama. Velmi mi pomáhá manžel, který dělá v naší škole ředitele, ale i ostatní učitelé. Určitě nám usnadňuje situaci i dlouholetá zkušenost s výukou ekologie, kterou jsme zavedli hned v roce 2002," dodává.
