Vizualizace původně plánovaného terminálu na pardubickém letišti.

Vizualizace původně plánovaného terminálu na pardubickém letišti. | foto: Archiv MF DNES

Politici chtějí osekat projekt terminálu. Lepší letiště se odkládá

  • 7
Politici se shodli, že při plánované stavbě nového letištního terminálu v Pardubicích je třeba ušetřit. Nesmí být podle nich dražší než 250 milionů. Hledání úspor však nebude bez následků. Na budování nové odbavovací haly bude nutné udělat nový projekt, a to celý proces zdrží.

„Nestavíme žádnou Ruzyň. Musíme být rozumní. Je nutné projekt zlevnit.“

To nyní prohlašují pardubičtí politici, kteří mají jasno, jak dál pokračovat při přípravě stavby nového letištního terminálu.

Na první pohled chvályhodná snaha ušetřit veřejné prostředky však naráží na jeden zásadní problém - jak to provést.

Soutěž na projekt nové odbavovací haly už před rokem a půl vyhrála společnost AGA-Letiště, s.r.o. z Prahy. Ta se snažila stavbu včetně parkoviště a přístupové cesty připravit tak, aby se dalo stavět za 300 milionů korun. Jenže soutěž na stavitele ukázala, že se jí to nepovedlo. Minimální nabídka od stavebních firem zněla na 400 milionů.

„Za takové peníze to stavět nemůžeme,“ prohlásil ihned tehdejší náměstek primátora Michal Koláček. Stejný názor mají i současní šéfové kraje a radnice, kteří jsou za chod společnosti East Bohemian Airport odpovědní. A tak přišel rezolutní povel - projekt osekáme, terminál musí být levnější.

„Je potřeba vše zasadit do ekonomických reálií, je evidentní, že plnohodnotný terminál lze pořídit za nějakých 200 až 250 milionů korun,“ sdělil hejtman Martin Netolický.

Má vůbec cenu stavět, pokud ne draze?

Ředitel společnosti AGA-Letiště Petr Čiviš ale varuje, že politici slibují něco, co nelze splnit. Podle něj z projektu nelze jen tak něco vyhodit, a zachovat přitom jeho smysluplnost.

„Stavět terminál plus inženýrské sítě, parkoviště a příjezdovou komunikaci za 250 milionů bude znamenat výrazné snížení kapacity terminálu, protože na jiném se ušetřit nedá. Pak je ale otázka, jestli má vůbec cenu něco takového stavět,“ uvedl Čiviš. Další ořezání projektu si prý neumí představit. Jedno totiž jeho firma už provedla.

Jedinou šanci vidí v odstranění druhého nadpozemního podlaží, kde chtěla mít firma EBA své kanceláře. „Při návrhu úsporné varianty jsem jej chtěl odstranit. Tehdejší představenstvo jej však vybudovat chtělo, ale pouze jako nevybavený holoprostor umožňující dovybavení,“ řekl Čiviš.

Jak se však zdá, žádná debata o dalším zeštíhlování stávajícího projektu ani nezačne. Hejtman je pro vypsání nové soutěže na projektanta. „Myslím, že dnešní projekt nejde upravit tak, aby byl životaschopný. Spíše to vypadá, že budeme hledat nový plán. Určitě nás to bude stát nějaký čas, ale nebude to nic fatálního. Evropské peníze na terminál stejně nedostaneme, takže není kam spěchat,“ uvedl Netolický.

Levnější letiště stavbu pořádně zdrží

Zásadní rozpor je v tom, jak dlouhé by zdržení mohlo být. Podle šéfa kraje jen v řádech měsíců. Podle Čiviše, jehož firma projektovala opravu ranveje na Ruzyni, bratislavské letiště nebo rozšíření ostravského vzdušného přístavu, by však šlo spíše o roky.

„Změna zadání, i když bude záležet na jejím rozsahu, může realizaci zbrzdit alespoň o tři roky. Bude nejspíše nutné získat nové územní rozhodnutí, stavební povolení a další dokumenty,“ řekl Čiviš.

Možná jsou jeho odhady přehnané, ovšem z přílišného odkládání stavby má obavy i náměstek primátora a člen představenstva firmy EBA Jan Řehounek.

„Rozhodně není v našem zájmu, abychom čekali na stavbu několik let. Musíme najít takové řešení, které umožní začít budovat co nejdříve a za rozumné peníze,“ uvedl Řehounek. Celá debata nad zlevněním nového pardubického letištního terminálu začala kvůli masovému úbytku cestujících. Ten zjevně souvisí s ukrajinskou krizí a poklesem ruské ekonomiky. Právě na východní velmoc se letiště nejvíce orientovalo, a tak není divu, že se nyní propadá do hospodářských potíží.

Firma EBA prodělává, i proto musí být terminál menší

Pardubické civilní letiště

O terminál se stará společnost EBA, kterou vlastní ze dvou třetin město Pardubice a z jedné třetiny kraj. Loňský zisk firmy před zdaněním činil asi devět milionů korun, rok předtím to bylo téměř 23 milionů korun. Na letošek je už plánovaná ztráta, protože v poslední době vzdušný přístav trápí úbytek cestujících. Zatímco předloňský rok byl rekordní a letiště přepravilo 184 tisíc lidí, loni klesly počty všech cestujících přibližně na 150 tisíc. Výsledky ovlivnila krize na Ukrajině a pokles hodnoty rublu. V letošním prvním pololetí letiště přepravilo přes 29 tisíc cestujících, loni jich prošlo terminálem za stejnou dobu 79 tisíc. Trvá úbytek ruské klientely, což se projevuje na výsledcích. Za minimální počet pasažérů nutných pro ekonomické přežití letiště se považuje 80 až 100 tisíc lidí ročně.

„Společnost EBA je ve ztrátě. Přílišná fixace na ruskou klientelu byla manažerská chyba, do Pardubic Rusové přestali létat. Jiná letiště nám ty lety přebrala. Varovná čísla mělo vedení i akcionáři k dispozici už na podzim loňského roku, ale nereagovali na to,“ uvedl předseda představenstva společnosti EBA Pavel Svoboda, který tak zdůvodnil i odvolání bývalého šéfa společnosti Michala Červinky. Toho od září nahradí Helena Šmejkalová.

I proto už také první politici říkají, že by úplně zastavili přípravu stavby terminálu. Argumentují, že ten stávající prostě stačí.

„Říkám ne 300 či spíše 400 milionům korun utracených za terminál pro asi 30 tisíc českých cestujících ročně. Pro srovnání, tolik lidí přijede vlakem do Pardubic za dva dny. Zbytek cestujících jsou Rusové, kteří jedou okamžitě autobusem do Prahy a městu ani kraji nepřinesou nic. O návratnosti není ani řeč,“ uvedl na facebooku člen TOP 09 Miroslav Nádvorník z Litomyšle.

Zatím jsou však takové názory v menšině. Například pardubičtí zastupitelé podporují výstavbu nové haly bez ohledu na to, jestli patří do opozice, nebo radniční koalice. „Pardubice potřebují nový terminál za rozumné peníze. To určitě budeme podporovat,“ řekl zastupitel Pardubic za ODS Karel Haas.

Pardubické letiště zaznamenalo loni pětinový úbytek ruských pasažérů, kteří tvoří jeho hlavní klientelu. V letošním prvním pololetí letiště přepravilo 29 tisíc cestujících, loni jich prošlo terminálem za stejnou dobu 79 tisíc. Pokles zájmu o letiště tedy stále pokračuje.