Plány ministerstva dopravy počítají s tím, že se Češi jednou svezou do Polska po rychlostní silnici R11. Ta by se měla napojit na tamní S3. Jenže je tu i druhá varianta v podobě silnice S8 mířící od polské Vratislavi směrem k hraničnímu přechodu v Dolní Lipce na Orlickoústecku.
Hitlerova dálniceMěla spojovat Vídeň a Vratislav. Podle projektu měla mít délku 320 km. Na území dnešní České republiky bylo rozestavěno bylo 83 kilometrů. Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu v katastru obce Městečko Trnávka v Pardubickém kraji. |
Na českých hranicích by pak měla pokračovat ve stopě rychlostní silnice R43. S touto autostrádou počítali už za druhé světové války Němci. Dálnice měla spojit polskou Vratislav s Vídní, od Brna na sever přitom byly práce na některých úsecích v pokročilé fázi.
Část lidí i politiků z Dolnoslezského vojvodství navrhuje právě toto čtyřproudové propojení s Českou republikou přes východní část Pardubického kraje. Českým starostům z regionu se tato myšlenka zamlouvá.
„Proti této variantě bychom určitě nebyli a přivítali bychom ji,“ řekla starostka Králík Jana Ponocná, která o možné změně trasy už zaslechla. „V lednu jsme byli na společenské akci v Mezilesí, kde vystupovala poslankyně polského Sejmu a na toto téma tam mluvila. Poslanci z území za hranicemi mají zájem, aby průjezd vedl právě tudy,“ dodala starostka Ponocná.
S jejím postojem se ztotožňuje i starosta Lanškrouna Radim Vetchý. Rovněž přes toto město nyní vede vytížená silnice I/43, kterou Poláci využívají na cestách od Svitav dále na sever.
„Oblasti by pomohlo, pokud by šla silnice bokem kolem našeho města, bylo by to přínosné. Předpokládám ale, že to je v úvahách na polské straně,“ uvedl Vetchý.
Polská vláda s touto variantou ovšem zatím příliš nepočítá.
Poláci jsou připraveni na dlouhý boj, ale stojí za to
„Bojujeme o zařazení naší části rychlostní silnice do vládního programu. I když se nám to podaří, tak před námi bude ještě dlouhá cesta. Příprava dokumentace a projektu, výkupy pozemků a zajištění peněz. Bude to trvat léta, ale stojí za to bojovat,“ uvedla poslankyně polského Sejmu Monika Wielichowska.
Česká strana se ke spojení přes Trutnov v trase S3 zavázala v roce 2005, kdy zástupci obou států podepsali dohodu, od které nechtějí Češi ustupovat.
„Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zajišťuje přípravu rychlostní silnice R11 v souladu s touto mezivládní dohodou. V takto zásadní změně by bylo nutné se vrátit na samý počátek,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Studecký, podle něhož by se musela například vypracovat nová vyhledávací studie vedení R11 nebo přepracovat a schválit Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje.
Teoreticky nestojí stavbě nic v cestě
„Celá trasa dálnice od Vratislavi přes Králíky, Lanškroun a dále k Moravské Třebové byla kompletně připravena ke stavbě,“ řekl odborník na historii dopravního stavitelství Tomáš Janda, podle něhož není postoj Poláků ničím překvapivým.
„Tuto možnost avizovali v posledních dvaceti letech několikrát. Teoreticky nic nestojí této stavbě v cestě. Není tam žádná přírodní rezervace, která by byla tak vzácná, že by nešla udělit příslušná výjimka,“ uvedl Janda.
V plánech ŘSD jsou nyní pouze tři varianty vedení přeložky I/43, které jsou zakresleny ve vyhledávací studie z roku 2009. Délka nové silnice by měla být ve všech variantách zhruba 30 kilometrů a mít pouze dva pruhy.
Trasa R43 v původní stopě takzvané Hitlerovy dálnice by obcím na východě kraje pomohla od hustého provozu. ŘSD zatím se zástupci samospráv ani s polskými protějšky v otázce změny trasování na české straně příliš nemluví. Vzhledem k postojům Poláků však slibuje nápravu. „ŘSD se v pravidelných půlročních intervalech schází s polskými kolegy. Na dalším setkání, které je naplánováno na příští měsíc, budeme o tomto návrhu diskutovat,“ dodal mluvčí Studecký.