Na železničním hřbitově v České Třebové čekají na likvidaci vagony různého stáří.

Na železničním hřbitově v České Třebové čekají na likvidaci vagony různého stáří. | foto: Josef Vostárek, ČTK

Rozebrat, rozřezat, rozstřihat. Tak končí vagony na železničním hřbitově

  • 11
Poblíž depa v České Třebové stojí řady vysloužilých železničních vozů. V provozu byly dlouhá léta, během nichž najezdily miliony kilometrů. Teď trpělivě čekají, až je dělníci „odstrojí“ a nakonec rozpálí či rozstřihají.

Ojedinělé „pohřebiště“ vagonů a lokomotiv je součástí depa kolejových vozidel. Stojí na něm zakonzervované vozy od unikátního tendru lokomotivy pro poválečnou pomoc U. N. R. A. po oba vyrobené prototypy vlaku s lokomotivou z devadesátých let přezdívané železničáři Kraken.

Poslední cesta vlaků začíná v hale, kde se vagony před sešrotováním důkladně odstrojují. Na hromady se tu vrší hliníkové rámy oken, dřevěné části interiérů, plasty a další materiály. Některé části vagonu po demontování slouží podobně jako „orgány“ pro jakési transplantace.

„Využít se dá k jiným účelům třeba nějaké dynamo nebo agregát z elektrických kolejových vozidel, nárazníky nebo dvojkolí se dají upotřebit jako náhradní díly třeba pro provozní vozidla,“ vysvětluje přednosta depa Jiří Slezák.

Na vagony ohněm i třítunovými nůžkami

Je tu zcela očesaná lokomotiva přezdívaná Žehlička, která čeká na rozřezání autogenem. Váží 74 tun. „Slouží k posunování vozů ve stanici, po nádraží jezdila tam a zpět. Jako žehlička,“ říká David Vavroušek, technik oddělení provozu a člen železničního spolku, který se v depu zabývá historií železnice. Lokomotivy se šrotují, protože je nahradí jiné.

„Musejí odejít, stejně jako člověk. Čím je lokomotiva starší, tím víc se její provoz prodražuje,“ dodává montér, který právě rozebírá Žehličku.

Na poslední štaci jde lokomotiva v úctyhodném věku, kdy má za sebou miliony kilometrů.

„Každá se likviduje trochu jinak. Dokonale se obere a pak se rozřeže plamenem. Párek železničních podvozků rozřežou dva zdatní chlapi tak za osm hodin,“ říká vedoucí oddělení likvidace kolejových vozidel Jaroslav Falta.

Nejhorší je podle něj likvidace karoserií vozů. „Nátěry na nich se často při pálení vznítí, zplodiny ucpávají trysky autogenů. Lépe se tedy pálí velké železné celky než plechové díly. Proto jsme se rozhodli, že budeme plechové karoserie vagonů spíše strojově stříhat než pálit. Hlavně nákladní vagony, jejichž likvidace se chystá. Nůžky na střihání plechů váží tři tuny, je to mohutný nástroj,“ přibližuje Jaroslav Falta.

V současnosti jsou v prostorách likvidace hlavně osobní vagony východoněmecké výroby, je jich tu asi šedesát. „Jsou známé všem, vyráběly se pro celý bývalý východní blok,“ dodává Falta k vagonům, které dosud brázdí české koleje.

Zkoušeli i likvidaci rypadlem

O kus dál se připravují vagony na rozstřihání. Na jedné koleji stojí jeden s rozpáraným kusem stěny. „Zkoušíme různé způsoby likvidace, tady nám pomáhali českotřebovští hasiči. Otvorem jsme vpravili dovnitř malé rypadlo a snažili se plechy vytrhávat. Ale zjistili jsme, že tudy cesta nevede,“ říká Jaroslav Falta.

V likvidační hale je hlomoz. Uvnitř rozebíraného vagonu, který svého času vozil turisty za sluníčkem až k Černému moři, je několik zaměstnanců. Mají masky s respirátory. „Tady není co šetřit, pracují většinou maticové klíče, kladiva. Ale udržujeme kulturní třídění, vše se snažíme třídit,“ vysvětluje Falta.

Po otázce na kuriozity se chlapi začnou smát. „Kuriozity? Plné záchodové mísy. A včera jsme likvidovali hromadu injekčních stříkaček. Uklízet to je někdy dost hrozné,“ vypráví Josef Šťovíček, který pracuje na likvidaci vagonů od letošního ledna. Jinak je vyučený opravář motorových mašin. Staré a bokem odstavené vagony se stávají útočištěm bezdomovců.

„Zůstanou tam často jejich věci, které potřebují a plní jimi igelitové tašky. Vesměs je to jen těžký odpad. Někdy váží tyto věci, co do vagonů nanosí, až jeden a půl tuny,“ uvádí Jaroslav Falta.

Na vagonu převáželi také maringotku od cirkusu

David Vavroušek nyní ukazuje samotné „pohřebiště“. Na kolejích tu stojí za sebou vagony, které jako by vytvářely rozmanité, pestré vlaky.

„Tenhle plochý nákladní vagon z první republiky sloužil třeba pro převoz mlátičky, mohli jste na něm vidět traktor či maringotku od cirkusu. Tenhle vůz byl zase vyrobený v Anglii a opravuje ho místní železniční spolek. Používal se pro dopravu zboží po válce mezi Československem a Anglií,“ ukazuje osobní vagony jako z vlaku ve filmu Páni kluci.

Nakonec je tu unikátní souprava „Kraken“, celá pomalovaná sprejery. Vypadá jako z hororu a jedna ze dvou vyrobených souprav jezdila na trati mezi Prahou a Berounem ještě před pěti lety. „Tvoří ji dva elektrické řídicí vozy a tři klasické patrové vložené vagony,“ ukazuje znalec. Proč se vyrobily jen dva vlaky Krakeny?

„Protože ministerstvo dopravy tehdy objednalo jen dva ověřovací kusy. A k další výrobě už nedošlo, přišla nastupující řada elefantů,“ vysvětluje železničář.

,