Zatímco v kostele probíhala mše za duši zemřelé, většina lidí postávala v hloučcích před vchodem, pokuřovali a debatovali.
"Na mši jsou u rakve jen skutečně nejbližší příbuzní, venku postávají vzdálenější bratranci a sestřenice, kteří dovnitř mohou, ale nemusí, takto to v naší cikánské komunitě na pohřbech chodí," popisoval zvyklosti Mario Banda, hlavní organizátor obřadu.
Ten také vylíčil, co všechno takové rozloučení obnáší. Romové se do Pardubic sjeli v pátek, hned poté, co jejich královna zemřela ve věku 74 let v Pardubické nemocnici.
Následovala několikadenní takzvaná varta v pardubické hospodě Taxis, což není nic jiného, než mohutné zapíjení na počest zesnulé královny.
"Není to nic levného, celé to přišlo na půl milionu korun. Jen květiny vyšly na čtyřicet tisíc, rakev na padesát a auto na dvacet tisíc. Celý život jezdila v mercedesu, proto jsem musel zařídit takové auto z Čáslavi," popsal Banda.
V rakvi měla zesnulá královna také zlaté šperky a peníze, těsně před odjezdem dostala do rakve ještě lahev Hennessy na cestu. To se stalo krátce před desátou hodinou.
Na zvonici se v tu chvíli rozezněly zvony, které však vzápětí přehlušila cikánská kapela a zpěv přítomných lidí.
Nezpívaly se přitom žádné truchlivé žalmy, ulicí před kostelem se neslo cosi, co by se dalo považovat za docela úderný bigbeat, kterému vévodil saxofon.
Pak už následoval odjezd na svítkovský hřbitov, kde svou královnu očekávaly další stovky jejich příznivců. "Bylo to velmi uctívaná žena," uzavřel Banda.
