Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Soukromník vybudoval ze starých věcí muzeum, které poráží ostatní

  9:23aktualizováno  9:23
Podnikatel Pavel Tacl založil v Letohradě soukromé muzeum, které za sebou svou návštěvností s přehledem nechává krajská i městská muzea a galerie. Získal pro něj zhruba sedm tisíc exponátů, svojí plochou je to největší muzeum svého druhu v zemi. Těží z nostalgie.

Podnikatel Pavel Tacl založil v Letohradě soukromé muzeum, které za sebou svou návštěvností s přehledem nechává krajská i městská muzea a galerie. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Soukromé Muzeum řemesel v Letohradu loni poprvé navštívilo více než 30 tisíc lidí. To je číslo, kterým se dotahuje i na renesanční zámek v Litomyšli zapsaný v UNESCO. Tacl přitom budoval sám, bez státních či evropských dotací.

 "Z našich peněz jsme do toho investovali minimálně 25 milionů korun. Nevrátí se nám to. Ale člověk přece nedělá jen to, co se mu vrátí. To by nemohl vychovávat děti, investovat do jejich vzdělání. Jsem spokojen s tím, že můžu dělat to, co mne baví," konstatoval majitel.

Zaměřil se na to, co dnes lidem chybí. A návštěvníci to po prohlídce tří pater staré sýpky uprostřed Letohradu pochopí. Je to kumšt. Fortel. Poctivost.

Muzeum řemesel

Je umístěno v památkově chráněném areálu Nového dvora v Letohradu z roku 1750. Plochou 1 650 metrů čtverečních je největším muzeem svého druhu v České republice. Zahrnuje více než 50 ucelených expozic řemesel a živností z období 1840 - 1930. Mezi nejzajímavější exponáty patří vyřezávaný mechanický skanzen řemesel, mechanické dílny, pilnice se třemi funkčními katry a 100 let stará školní třída s ukázkami národních krojů. V expozici vozovny je možné si prohlédnout nejrůznější historická vozidla.
V dohledné době přibude další expozice, gynekologická a zubní klinika doktora Šlitra z Liberce z roku 1920. "Až lidi uvidí vyšetřovatelské křeslo a nástroje, tak s hrůzou utečou," směje se majitel Pavel Tacl.

Návštěvník si ve třech patrech někdejší sýpky může prohlédnout 50 expozic řemesel z konce devatenáctého a začátku dvacátého století.

V muzeu je k vidění koloniál i s původním zbožím. Nad obchodem visí reklama: "Mléčný margarín. Jako máslo, ale za polovic." Je tu i obrovitá registrační pokladna "od světoznámé americké firmy National". Lidé ve staré sýpce najdou dílnu řezníka, kartáčníka, ševce, řezbáře, truhláře, vlásenkáře, krejčího a mnoha dalších.

Ježdění a čtení inzerátů

Tacl sem soustředil tisíce exponátů. "Exponáty pocházejí převážně z oblasti Orlických hor. Sháněl jsem je pomocí svých znalostí regionu a hledal jsem v inzerátech. Z devadesáti procent jsem to sesbíral sám, teď už jezdím méně," říká.

Je tu lis na lněný olej, kterým si lidé v horách vylepšovali stravu, mnoho máselnic či šupna - jakýsi tobogan na pytle s moukou. Anebo celodřevěná pumpa na hašení požárů z roku 1847 či elektrický vysoušeč vlasů z roku 1925.

Jsou tu i dobové dokumenty a účty. Jak příjemně se čte dopis, který poslal krejčí své zákaznici: "Prosím, byste mi budoucně Vaši vzácnou přízeň zachovala, ujišťuje Vás největší pozorností, jíž jsem vždy milerád ochoten věnovati Vašim příkazům a znamenám se s veškerou úctou Jan Jilemnický."

Nápad na založení muzea přišel prý sám od sebe. V roce 1996 Tacl koupil pro svou firmu, která vyrábí vybavení do gastronomických provozů, areál uprostřed Letohradu i s přilehlou sýpkou.

Když poprvé vstoupil do prázdných pater barokní sýpky v Novém dvoře, uvědomil si, že obrovské plochy si přímo říkají o expozici starých řemesel. "Ovlivnila mne i prohlídka Babiččina údolí. Vstup do mlýna, je tam dřevěná zvýšená podlaha, obrovské trámy, to se ve mně usadilo," říká.

Tragická smrt výrobce oleje

Muzeum řemesel však nabízí víc než jen ukázku někdejších nástrojů a pracovních postupů. Lidé tu mohou slyšet příběhy řemeslníků, které v divokém dvacátém století ale mají málokdy dobrý konec.

Tragický je příběh o řemeslníkovi z Moravského Karlova, jehož lis na lněný olej tu vystavují. Vyráběl "dřevka na štětce", ale zatímco ostatní to dělali na šlapacím soustruhu, on byl mazanější, přivedl si tam náhon na vodní kolo, postavil si malou manufakturu, kde měl soustruhů několik, všechny se točily automaticky a dřevka vyráběl rychleji a levněji.

Fotogalerie

"Poměrně dlouhou dobu prosperoval, zatímco ostatní na něj byli naštvaní. Po válce byl odsun, který se týkal i celé jeho rodiny. Tu poslední noc, než je měli odvážet, si pro něj ve tři ráno přišla domobrana. Myslel, že to je nějaká formalita, ale oni ho za plotem zastřelili a zakopali," říká Tacl.

Manželka řemeslníka si před odsunem stihla vyhrabat část jeho těla a uříznout nožem cíp kabátu. "A ten cíp kabátu je dodnes v jednom bytě v Německu ve vitríně i s fotografií muže. Ti lidé žijí a souhlasili, že jsme jeho zařízení dali do muzea," dodává majitel sbírky.

Připomíná i 70letou ženu z Letohradu, která se rozplakala nad záznamy z mlékárny ve Verměřovicích. Našla tam totiž svůj podpis z doby, kdy jí bylo sedmnáct let.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rybičky 48 na festivalu České hrady pod Kunětickou horou (24. 7. 2015).
Začínají „retrohrady“. Do akce jde Bílá, Olympic, Anna K i Müller

Tak trochu jiné České hrady vypuknou v pátek pod hradem Kunětická hora. Pořadatelé tentokrát vsadili na veterány české muziky. Divákům se tak představí Lucie...  celý článek

Noční Pernštýnské náměstí v Pardubicích
Pardubické náměstí se změní na Václavák za okupace 68. Komparzisté vítáni

Pardubické Pernštýnské náměstí se změní na pražský Václavák. Filmaři tam budou natáčet důležité scény celovečerního filmu „Jan Palach“ včetně záběrů z 21....  celý článek

Manželství jako steeplechase, svatba jako skok do neznáma. Když se zvládne,...
Výstavu koní doplní svatba, zájemci si mohou říci „ano“ u Taxisu

S nezvyklou nabídkou přichází pardubický Dostihový spolek. Dává snoubencům možnost, aby uzavřeli sňatek přímo u Taxisova příkopu, tedy u nejznámější překážky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.