Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Studentů na pardubické univerzitě ubude, ministerstvo seškrtalo peníze

  10:10aktualizováno  10:10
Po letech nárůstu počtu studentů čeká v novém akademickém roce pardubickou univerzitu změna. Bude jich méně. Ministerstvo školství snížilo počty financovaných studentů na vysokých školách, což je podle rektora Miroslava Ludwiga nevyhnutelný krok.

Rektor Univerzity Pardubice Miroslav Ludwig | foto: Michal Klíma, MAFRA

"Demografický pokles mladých lidí se na počtu přijatých studentů musí projevit," říká rektor.

Přesto budou i letos na pardubické univerzitě studovat stovky lidí, na které stát nepřispívá a škola je bude učit "zadarmo". Jejich počet by se však nyní mohl snížit.

Jak se na pardubické univerzitě projeví snížení počtu státem financovaných studentů?
Letos jsme například měli kolem jedenácti tisíc studentů, ale jen 9 500 jsme měli zaplacených. Teď budeme mít zaplaceno 8 800 studentů. Celkový pokles studentů tak bude deset procent, v prvním ročníku pak asi pět procent.

Proč máte studenty, na které nedostáváte peníze?
Stát nám jich platí určité množství, takže třeba loni jsme měli asi 1 500 nefinancovaných studentů. To má různé příčiny: někteří studují déle, než by měli, těch je docela dost, a některé jsme přijali přes limit, který je dohodnutý se státem.

Jak to?
My nedokážeme říct, kolik studentů přijmeme. Do předem daného čísla se nedokážeme trefit, někteří studenti nenastoupí, protože byli přijati na více škol, jiní odejdou v prvním semestru. Ale demografický pokles se skutečně odráží v počtu přihlášek. Loni jsme měli celkem devět tisíc přihlášek, letos máme 8 100. Proto jsme udělali kritérium pro studenty, že musí splnit určité množství předmětů už v prvním semestru.

Pomohlo to?
Skutečně se jich našlo v prvním semestru asi 700, kteří neměli vůbec žádné získané kredity.

Co tu tedy pohledávali?
V tom systému se pohybuje spousta lidí, kteří jdou na školu jen s tím, že to pro ně znamená určité výhody: daňové úlevy rodičů, levnější ubytování a tak dále. To je jedna skupina lidí. Pak tu jsou lidé, kteří chtějí studovat, ale když jsou konfrontováni s tím, co se po nich požaduje, tak zjistí, že na to vůbec nemají. A jsou tací, co třeba na bakalářském studiu jsou pátým rokem, na ty nám stát také neplatí.

Ale ti už si přece musí platit studium sami.
Oni si ho sice platí, ale jednak ho neplatí úplně, a ty peníze, co nám pošlou, navíc nemůžeme použít na financování výuky. Musíme je dát do stipendijního fondu. To je taková obezlička zákona, takže my o takové lidi zájem nemáme, i když to vypadá, že si vše platí. My je vlastně učíme také zadarmo.

Nejsou tím ochuzeni jejich kolegové na kvalitě výuky?
To je pravda. Kdybychom měli jen studenty, na které nám stát platí, tak bychom skutečně mohli poskytovat kvalitnější výuku. Mohli bychom mít lepší učitele, více pomůcek. Když máme studenty, které stát neplatí, tím se snižuje balík peněz na jednoho studenta.

Co fixní výdaje, třeba nákladný chromatograf musíte koupit pro pět studentů stejně tak jako pro dvacet?
My máme rozpočet asi miliardu, z toho ani ne polovinu dostáváme na studenty. U chemie to je dokonce jen třicet procent, zbytek si vyděláme jinak. Je více zdrojů, evropské peníze, věda ... Přístroje tedy kupujeme na výuku studentů, ale pořizujeme je třeba z vědeckých grantů a jiných projektů, takže tady pokles prostředků nezaznamenáváme.

Je tahounem vědeckého profitu chemie?
Ano, má podíl asi 75 procent. Ale to neznamená, že třeba filozofická fakulta nezíská nic. Její podíl je asi devět procent, protože jsou ve své vědě úspěšní, zejména historikové nebo sociální antropologové. Navíc na svoji vědu nepotřebují tolik peněz jako chemici. Ale je pravda, že chemie je špičková fakulta, co se týká výsledků, to už je historická záležitost.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zácpy způsobuje umístěný semafor, který řídí provoz na křižovatce.
Série oprav nekončí, cestu po tahu I/35 u Zámrsku brzdí další uzavírka

S dalším zdržením musí počítat tisíce řidičů při cestě po hlavní silnici I/35 napříč Pardubickým krajem. V úseku od křižovatky v Zámrsku směrem k Holicím se...  celý článek

Ústřední hřbitov v Brně má osmdesát míst pro nebožtíky.
Hřbitov v Hlinsku je plný, vedle kostela proto vznikne kolumbárium

Kapacita hřbitova v Hlinsku přestává stačit. Vysokou poptávku po urnových hrobech radnice vyřeší stavbou nového objektu, takzvaného kolumbária. Stavba by měla...  celý článek

Kromě hřišť se mají na místě objevit nové prvky zpříjemňující odpočinek.
Relaxační centrum na břehu Labe v Pardubicích být může, požádá o povolení

Centrum Lonkovka se v pardubických Polabinách stavět bude. Krajský úřad vydal souhlasné stanovisko v posudku vlivu na životní prostředí. Služby města, které...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.