Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kanál u Přelouče nemůže vést korytem, řekly úřady. Ale není jasné proč

  11:40aktualizováno  15:40
Ředitelství vodních cest už 15 let neúspěšně prosazuje stavbu plavebního kanálu u Přelouče, který má obejít Labe přes přírodně cennou lokalitu Slavíkových ostrovů. Důvody, proč nemohou lodě plout po toku dnešní řeky, ale nejsou přesvědčivé.

Takto si Ředitelství vodních cest představuje nový plavební kanál u Přelouče, díky kterému by Labe bylo splavné až do Pardubic. | foto: Studie Ředitelství vodních cest.

Odborníci se na přelomu tisíciletí shodli, že kvůli splavnění Labe až do Pardubic je nutné u Přelouče vybudovat samostatný tři kilometry dlouhý kanál, který po pravém břehu obejde stávající koryto řeky. A to i za cenu, že povede přes část Slavíkových ostrovů se slepým ramenem Labe, čemuž se brání ochránci přírody.

Proč lodě nemohou plout tokem současného Labe? Hlavní důvody jsou dva. Potřeba zachování přeloučského jezu, chráněné technické památky z roku 1928, a snaha státu ochránit unikátní labské hrčáky, což je jediný úsek řeky na středním toku s bystřinným prouděním.

Minimálně druhý důvod neobstojí. Labské hrčáky nejsou přírodním jevem, ale výsledkem těžby štěrkopísku, jež byla ukončena pod Přeloučí, kde do dna Labe vystupují slínovce skalního podloží. Navíc se nacházejí v umělém korytu řeky, které bylo vytvořeno před první světovou válkou. Nejsou dodnes chráněné a podle ochránců přírody ve srovnání se Slavíkovými ostrovy dokonce ani nijak zvlášť cenné. Jen se dá říct, že peřeje vypadají pěkně.

„Hrčáky nejsou přírodně vytvořené ani unikátní. Je to uměle odkrytý prvek v nepůvodním řečišti řeky po její regulaci počátkem 20. století. Slavíkovy ostrovy na pravém břehu Labe mají podle mne mnohem větší biologickou hodnotu,“ řekl například Jaroslav Zámečník z Muzea východních Čech.

Státní agentura tvrdí: není proč chránit současný tok

Odborný posudek Agentury ochrany přírody a krajiny z roku 2010 tvrdí, že labské hrčáky nemají ve srovnání se Slavíkovými ostrovy velký význam.

„Tento úsek toku Labe má téměř sto let po svém vzniku stále nepřirozený technicistní charakter,“ píše se v posudku státní agentury, který jednoznačně dává přednost kanálu, jenž by vedl současným korytem Labe.

Přesto hledání nové cesty pro kanál se od roku 1994 stále točilo kolem snahy zachovat labské hrčáky. Zastupitelé Přelouče v polovině devadesátých let měnili kvůli chystané stavbě kanálu územní plán na základě informace, že dříve plánovaná trasa narazila na požadavek ekologů zachovat peřeje v místech zvaných labské hrčáky.

Při posouzení vlivu stavby na životní prostředí v roce 1999 odborníci o plavbě lodí stávajícím korytem dokonce vůbec neuvažovali. Specialista Pavel Cetl se spokojil s pár větami se závěrem, že „labské hrčáky je pro jejich jedinečnost a prospěšnost třeba zachovat“. Dnes se zdá evidentní, že v procesu EIA měla být posouzena i varianta vedoucí dva kilometry tokem řeky Labe. Ministerstvo životního prostředí přesto s výsledky posouzení souhlasilo.

Je tu ovšem ještě argument číslo dvě, proč nechat současné Labe tak, jak je.

Stavbě kanálu v původním korytě by musely ustoupit nejen hrčáky, ale i přeloučský jez, chráněná technická památka z roku 1928. Se zdymadlem, které měly jednou využívat velké lodě, ale nikdy k tomu nedošlo. Studie z roku 1994 zmiňovala možné zrušení statutu chráněné technické památky, ale debata tímto směrem se už dál nevedla. V současné době se počítá s tím, že památka zůstane zachována, byť nebude sloužit svému původnímu účelu.

Miroslav Patrik, předseda spolku Děti Země, to považuje za absurdní. „Takže stát postaví vedle kanál, aby zachoval neužitečnou komoru jako památku a současně zničil velmi cenné přírodní území,“ řekl.

Ve hře je i pokles hladiny podzemní vody

Ředitelství vodních cest nesouhlasí s tím, že trasa kanálu vedoucí současným korytem by byla lepší.

„Z našeho pohledu je naopak řešení kanálem přírodně vlídnější, protože „prohrabání“ hrčáků by vedlo k poklesu hladiny podzemní vody a vysychání okolních luk,“ uvedl mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.

Je to klíčový argument, o němž se dosud nemluvilo? Patrně ne.

Cesta pro lodě po Labi

Plán prodloužit cestu po Labi až do Pardubic vznikl už na počátku 20. století. Kromě úseku před zdymadlem v Přelouči je souvislá vodní cesta připravena. V roce 1996 vláda rozhodla o dokončení splavnění, v roce 2000 byl schválen plán na vybudování plavebního kanálu u Přelouče, který zachová peřeje a jez se zdymadlem z roku 1928. Kanál za tři miliardy korun by procházel lokalitou Slavíkovy ostrovy, čemuž se ekologové brání. Ředitelství vodních cest zatím stavební povolení nezískalo.

Chrudimský hydrogeolog Josef Drahokoupil si myslí, že nic takového by nehrozilo. „Když se koryto Labe prohloubí a vybagrují se hrčáky, hladinu podzemní vody to neovlivní. Ta je daná úrovní hladiny vody ve starém korytě Labe,“ řekl.

Existují i další výhrady proti tomu, co se laikovi zdá přirozené - tedy vybudovat průplav na místě současného toku Labe.

Firma A-Consult plus, která před pěti lety pro Ředitelství vodních cest porovnávala jednotlivé varianty splavnění, tuto možnost zavrhla z více důvodů. Mluví tentokrát naopak o „zvýšení hladiny spodních vod, které by ohrozilo starší zástavbu v Přelouči“. Dále zmiňuje jako fakt, že se v oblasti hrčáků nachází významné zimoviště vodních ptáků.

Ale zdá se, že ani tento argument není korektní. Česká společnost ornitologická totiž zmínku o důležitém zimovišti na Labi u Přelouče odmítla. „Zdejší zimoviště není mezi ornitology nijak vyhlášené a nelze jej považovat za známé a významné,“ píše se v jejím vyjádření.

Trasa kanálu se měnit nebude. Ale hrozí potíže Přestože existují pochybnosti o tom, jak byla zvolena trasa kanálu u Přelouče, nic to nezmění. Že by stát zvolil jinou variantu, je v tuto chvíli nemyslitelné. Ředitelství vodních cest po patnácti letech střetů s ochránci přírody naopak doufá, že letos získá konečně platné územní rozhodnutí a bude moci začít stavět. Mezitím se však může stát, že Slavíkovy ostrovy budou na druhý pokus prohlášeny za evropsky významnou lokalitu, což by stavbu za tři miliardy korun zkomplikovalo, nebo dokonce znemožnilo.

Agentura ochrany přírody a krajiny návrh na zařazení této lokality do seznamu chráněných území Nature 2000 už zpracovala. Tvrdí, že kvůli výskytu modráska bahenního a modráska očkovaného si to vyžádala i Evropská komise.

Ředitelství vodních cest, které investovalo stovky milionů do přípravy stavby kanálu přes biocentrum Slavíkovy ostrovy tak, aby vyhovělo námitkám ekologů, cítí nespravedlnost.

„Plánované vyhlášení chráněného území právě zde je pro nás vážným varováním pro veškeré budoucí kompromisy mezi investory a ochránci přírody,“ uvedl ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů. I když stát stavbu kanálu přes Slavíkovy ostrovy prosadí, nemusí být všem komplikacím konec.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.