Do hradecko-pardubické aglomerace míří desítky milionů korun z Unie na obnovu dosluhujících vodovodů a kanalizací. Jenže chrudimské i hradecké vodárny budou muset hospodařit jen s penězi, které vyberou za vodné a stočné. Pykají za pronájem sítě zahraničním investorům na počátku století. Pokud do obnovy sítí nepůjde dost peněz, odběratelé na to dříve nebo později doplatí.
„Naše vodárny si na dotace na kanalizaci nesáhnou. Nemůžeme je čerpat, protože firma patří na třicet let francouzské společnosti Veolia, která nám za to platí třeba pronájem trubek a další věci. Máme za sebou deset let spolupráce, takže nás čeká ještě dalších 20. Více k tomu asi říct nejde,“ uvedl Zdeněk Fink, primátor města Hradec Králové.
Ve stejné situaci jsou města a obce na Chrudimsku, které v roce 2006 pronajaly provoz rakouské společnosti Energie AG Bohemia na 25 let. „Taková je dnes situace a už to nezměníme. Snažím se o to, aby dopady na občany byly co nejmenší,“ uvedl místostarosta Chrudimi Jaroslav Trávníček.
Na Pardubicku se investuje, Chrudimsko musí šetřit
Evropskou komisi popudilo, že řada českých měst na počátku tisíciletí houfně předávala vládu nad vodou na dlouhé roky zahraničním firmám, a proto je odstřihla od eurodotací. Pokud se postižená města utěšovala tím, že dotace do vodárenství stejně v roce 2013 končí, byl to omyl. Rozdělují se dál, letos je na projekty ve vodním hospodářství na území Královéhradecka, Pardubicka, Plzeňska a Prahy připraveno 720 milionů korun.
„V rámci České republiky z důvodu vlastnické struktury může žádat o dotace kolem 50 procent vodáren,“ řekl Miroslav Janovský z pardubické radnice, který má čerpání dotací na starosti.
Zatímco pardubické vodárny každý rok mohou investovat desítky milionů korun z Unie, na Chrudimsku si města musí vystačit s tím, co dostanou od firmy provozující vodovody na nájemném. A to nestačí. Třebaže Vodovody a kanalizace Chrudim (VaK) spravují majetek za 6,3 miliardy korun a do jeho obnovy by měly vložit podle tabulek skoro dvě stě milionů korun ročně, reálně jsou schopny dát něco přes sto milionů.
Vodárny chtěly například loni opravit starý vodovod a kanalizaci v ulici Obci Ležáků v Chrudimi, jenže na akci za zhruba 50 milionů nenašla společnost dost peněz a odsunula ji na letošní rok. Města by mohla zvýšit nájem za infrastrukturu, která jí patří. To by však vedlo ke zvýšení ceny vody. To ale starostové Chrudimska nechtějí a ani letos se voda nezdražila.
„Byli jsme si sice vědomi, že vnější vlivy představují tlak na růst ceny vodného a stočného, ale zároveň bylo pro nás nepřijatelné, abychom tyto náklady jen slepě přenesli na občany,“ uvedl místopředseda představenstva VaK Chrudim a starosta Hlinska Miroslav Krčil.
Společnost Energie AG Bohemia sice zaplatila za pronájem 155 milionů korun, ale investice se jí bez rizika vrátí. Jen v hospodářském roce 2014/2015 skončila Vodárenská společnost Chrudim kontrolovaná firmou Energie AG Bohemia s čistým ziskem více než 22 milionů korun.
„Věděli jsme, že pronájem není nutný“
Místostarosta Chrudimi Jaroslav Trávníček lituje, jak zastupitelé Chrudimi i dalších měst před 12 lety rozhodli. „Měli jsme ve společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim rozbor, z něhož vyplynulo, že pronájem není nutný a společnost hospodaří dobře,“ uvedl Trávníček, který před pronájmem zastupitele varoval.
I když okolnosti uzavírání dlouhodobých pronájmů vodáren vzbuzovaly podezření v celé zemi, nic to na věci nezměnilo. Až na jednu výjimku. Loni v listopadu Vrchní soud v Olomouci pravomocně rozhodl, že valná hromada zlínských vodáren v dubnu 2004, na níž se položily základy k takzvanému provoznímu modelu, je neplatná.
„Rozhodnutí valné hromady (...) soud považuje za mimořádně nemravné,“ napsal soudce Miroslav Weintštuk. Zlínské vodárny nedosáhly na evropské dotace na opravu a výstavbu čističek, navíc voda je tam podstatně dražší než v jiných městech kraje.
