Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Peníze od pojišťoven jdou v kraji hlavně soukromníkům, tvrdí politici

  8:38aktualizováno  8:38
Nemocnice v kraji dostávají nejméně peněz v zemi, shoduje se vzácně vedení Pardubického kraje i krajská opozice. Tvrdí, že jejich velkou část shrábnou do svých kapes soukromníci. Ministr zdravotnictví Leoš Heger naopak tvrdí, že do nemocnic v kraji jde financí dost a mohou zvyšovat platy.

Nemocnice peníze na přidání lékařům, kterým Heger loni slíbil dalších 10 procent, nemají. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Je to jen legenda, kterou rozšiřují krajští politici. To, že nemocnice v Pardubickém kraji dostávají nejméně peněz, a proto jsou na tom špatně a nemohou lékařům zvyšovat platy, není podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera pravda.

Nemocnicím se v lednu propadly příjmy

Nemocnice Pardubického kraje dostaly v lednu podle nové úhradové vyhlášky méně peněz než před rokem. Ve srovnání s loňským lednem se jejich příjmy snížily zhruba o 2,6 milionu korun. Peníze na ministrem slíbené letošní zvýšení mezd a platů v zálohových platbách nejsou. Roční propad by mohl dosáhnout až 31 milionů korun.


Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera měla úhradová vyhláška letos nemocnicím přinést zvýšení příjmů asi o 4,5 procenta, a umožnit tak zvýšení platů zdravotníků. Ve skutečnosti podle kraje zvýšení příjmů padne na loňský růst platů lékařů a zdravotních sester.

"Na Pardubicku dostávají nemocnice víc peněz než na Hradecku, kde je přitom fakultní nemocnice, o nichž se pořád tvrdí, jak jsou přeplácené. Přitom čísla dokazují opak," uvedl pro MF DNES.

Ministerstvo zdravotnictví poskytlo Hospodářským novinám čísla, podle kterých roční průměrné platby všech pojišťoven na jednoho pojištěnce dosahují v Praze téměř 23 tisíc, Pardubický kraj je s částkou 20 tisíc těsně nad republikovým průměrem a poslední je Karlovarský kraj, kde na jednoho pojištěnce připadá necelých šestnáct tisíc.

"Jsme poslední v zemi"

Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek i jeho dlouholetý kritik, opoziční zastupitel Josef Janeček z ODS se ale snad poprvé shodli. Dál tvrdí, že nemocnice dostávají nejméně v zemi. Kdo má pravdu?

Pojišťovny skutečně platí relativně dost za péči o pacienty z Pardubického kraje, ovšem velká část peněz jde soukromníkům za specializovanou péči, kterou nemocnice nedokážou zajistit samy.

Z údajů VZP za rok 2010 vyplývá, že v Pardubickém kraji ve srovnání s jinými kraji platí pojišťovny víc za ambulantní péči a za péči v léčebnách dlouhodobě nemocných. Naopak peněz na pacienty v nemocnicích je málo.

"V nákladech na hospitalizaci a samostatných nákladech na hlavu v nemocnici jsme poslední v zemi. Na druhou stranu máme relativně dost praktických lékařů, máme tu i soukromé onkologické centrum Multiscan a kardiologické centrum. To ale kraji, který má na starosti nemocnice, nepomůže," uvedl zastupitel Josef Janeček.

Specializovaná péče je v Pardubicích v soukromých rukou

Tak například VZP platila v roce 2010 za pacienta v nemocnicích v kraji 5 600 korun, což je nejméně mezi 14 kraji, za pacienta v Hradeckém kraji to bylo přes třináct tisíc. Ovšem je to trochu hra čísel. Nemocnice v Hradeckém kraji dostávají víc peněz i proto, že mají specializovanou péči, která je v Pardubicích zprivatizovaná.

"Například Pardubické krajské nemocnici dávají zdravotní pojišťovny v přepočtu velmi nízkou platbu na lůžko, zato je vysoká úhrada za specializovanou ambulantní péči, kterou ovšem bohužel nečerpá krajská nemocnice, ale soukromé firmy, jež ji poskytují," uvedl hejtman Radko Martínek.

Má to logiku. Soukromníci si umí vydupat od pojišťoven víc peněz. "Že se staráme více o své smlouvy, že pořád od pojišťoven něco chceme, že je neustále prudíme, to je věc jiná. Tuto možnost mají všichni," řekl před časem v rozhovoru pro MF DNES majitel Multiscanu Sotirios Zavalianis.

Nemocnice mají čekat na nový systém

Pravdu tak mají krajští politici i ministr Heger. Jen každý z nich statistiky využívá jinak. Faktem nicméně zůstává, že nemocnice peníze na přidání lékařům, kterým Heger loni slíbil dalších 10 procent, nemají.

"Zálohová platba od VZP v letošním roce je menší než v roce minulém. Je tedy evidentní, že finanční prostředky na ministrem slíbené letošní zvýšení mezd a platů zdravotnického personálu v zálohových platbách nejsou," uvedl Martínek.

Co však může kraj udělat pro to, aby sehnal nemocnicím víc peněz? Převzít soukromé provozy je stejně tak lákavé jako neproveditelné, jak se sociální demokraté v čele kraje už přesvědčili.

Janeček radí, že si nemocnice musí počkat na nový systém placení za diagnózu, který ministerstvo připravuje: "Počkejme proto, nic nerušme, neničme svoji už tak štíhlou síť. Mzdy zvedejme až tehdy, až se zlepší ekonomické zdraví nemocnic," uvedl.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.