Doposud mezi českými univerzitami platilo jasné a neměnné pravidlo: Svět zná pouze Karlovu univerzitu, ostatní školy zůstávají v hlubokém stínu nejstarší české akademické půdy. To už ale od minulého týdne neplatí.
Ze zveřejněného žebříčku Times Higher Education, který patří ve světě mezi nejuznávanější, totiž vyplývá, že svět bere na vědomí i další vysoké školy, mezi nimi také Univerzitu Pardubice. A co víc, Karlova univerzita už není lídrem českého vysokého školství.
Uznávané světové univerzityNejlepší ve světě: 1. California Institute of Technology (USA) 2. University of Oxford (V. Británie) 3. Stanford University (USA) Z českých vysokých škol se do žebříčku nejlépe hodnocených dostaly VŠB - Technická univerzita Ostrava, VUT Brno, Univerzita Karlova Praha, ČVUT Praha, Masarykova univerzita Brno, Univerzita Palackého Olomouc, VŠCHT Praha, Univerzita Pardubice, Západočeská univerzita Plzeň. |
Pardubická univerzita se tak podle žebříčku umístila mezi českými na osmém místě, z celkového počtu dvaceti šesti českých vysokých škol. Oficiální umístění je mezi 601. až 800. místem, blíže už výsledky v těchto číslech uvedeny nejsou.
„Největší podíl na tom má chemickotechnologická fakulta, ta je dlouhodobě nejvíce přispívající do publikačního ohlasu,“ uvedla kancléřka univerzity Valérie Wágnerová.
Dodala ale, že metodika vyhodnocení se liší pro různé obory. „Podíl na tom mají například také naši historici, u nichž se metodika vyhodnocení vědeckého přínosu liší,“ dodala Wágnerová.
Je pravda, že právě z chemicko-technologické a filozofické fakulty pocházejí vědci, které před několika dny ocenil Stříbrnou medailí Senát. Jednou z oceněných je i historička Milena Lenderová.
Také podle ní jsou historici pardubické univerzity oprávněně úspěšní. „Máme nyní například skupinu dobrých doktorandů, a chceme se pustit do projektu, který odpovídá společenské poptávce,“ uvedla Lenderová.
Hodnocení probíhá dle několika kritérií
Klíčem k určení toho, jak je která škola uznávaná ve světě, je několikabodové hodnocení. Mezi kritérii je úroveň výuky, mezinárodní dosah vědeckých výsledků, spolupráce s průmyslem, výzkum a také počet citací v odborných pracích. Otázkou je, do jaké míry je umístění univerzity až ve čtvrté dvoustovce v celosvětovém měřítku úspěchem.
„Z pohledu Univerzity Pardubice jsou zveřejněné výsledky pohledem příjemným. Jako vždy se však objevila i kritická slova, kam že se to ubírá české vysoké školství, když nejlepší ostravská VŠB zaujímá místo až ve čtvrté stovce žebříčku,“ uvedl prorektor univerzity Jiří Kulhánek.
Ani samotný vstup devíti českých vysokých škol mezi světovou elitu není zas až tak světoborný, jak by se na první pohled zdálo. Největší „zásluhu“ na tom má fakt, že se velikost sestavovaného žebříčku zvýšila z bývalých 400 na 800 škol, takže zbylo místo i na ty české.
„Na celém světě platí, že univerzity žádný z těchto žebříčků nepřeceňují. Těm, které se cítí na lepší pozici, se nezdá použitá metodika věrohodná,“ dodal Kulhánek.
Překvapení však způsobilo umístění tří nejlépe hodnocených univerzit. Dlouhodobě nejuznávanější Karlova univerzita se mezi českými školami umístila až na třetím místě, před ni se dostaly VŠB - Technická univerzita Ostrava a VUT Brno. „Hlavní příčinou poměrně velkého pohybu v pořadí jsou zásadní změny v metodice hodnocení či vyloučení publikací, které jsou výsledkem práce v rámci velkých týmů,“ řekl pro Lidové noviny rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
