Zatímco jiná města by dala kdovíco za to, aby měla prostředky na výstavbu nových podchodů na svých nejfrekventovanějších ulicích, Pardubice si pomalu chystají peníze na to, aby ten u Zelené brány mohly zlikvidovat.
V novém návrhu úpravy náměstí Republiky se s ním totiž vůbec nepočítá. V podchodu je navíc restaurace KraKra, které připadne po likvidaci podchodu odstupné.
"Žádný reálný důvod, proč by nešel při obnově náměstí zprovoznit dnešní podchod, jsem se od města nikdy nedozvěděl. Občané po předpokládané a drahé blamáži s podjezdem logicky očekávali, že se město na druhý pokus bude vážně snažit vyřešit bezpečnost chodců," uvedl zastupitel Miroslav Rubeš.
Radnice už totiž skutečně utratila kolem dvou a půl milionů korun za různé studie, mezi nimiž byla i varianta, že by se doprava pod Zelenou bránou, kde projede denně kolem dvaceti tisíc aut, zavedla pod zem. Následně se ukázalo, že to byly zcela zbytečně vyhozené peníze.
Teď tyto náklady narostou o další necelý milion korun, aby vznikla konečná studie - takzvaná nadzemní verze, tedy varianta, kdy auta i chodci budou používat výhradně vozovku.
"Mohu potvrdit, že s podchodem už se v novém návrhu nepočítá," uvedla hlavní architektka Pardubic Pavla Pannová.
Podchod u Zelené brányKvůli podchodu se na čas obnovil most. V místech, kudy dnes prochází přes pardubické náměstí Republiky silniční průtah městem, tekla v minulosti řeka. Zelená brána tvořila od počátku 16. století hlavní vstup do města, a proto zde vodní tok překonával most. Ten poslední pocházel z roku 1886 a byl již kovový. Později se koryto řeky zasypalo. Ale přesto se před Zelenou bránou ještě na krátkou dobu most objevil. Stalo se tak v lednu roku 1972, kdy probíhala výstavba podchodu na dnešním náměstí Republiky. Provoz přes most probíhal střídavě jedním a druhým směrem a byl řízen semafory. |
Potvrzení faktu, že má v brzké době podchod zmizet, nebylo ale zdaleka tak složité, jako hledání důvodů, proč chce vlastně město vydat další miliony korun na něco, co nikomu nevadí a nijak nepřekáží provozu.
"Myslím, že hlavní budou estetické a psychologické důvody. Každý jde raději po rovině, než aby sešel po schodech pod zem a pak po nich šel zase nahoru," uvedla Pannová. Zastupitel Rubeš má však přesně opačný názor.
"Jednoduchý způsob, jak se lidé mohou pohodlně dostat ze středu města k Zelené bráně, je za zlomek ceny podjezdu opravit stávající podchod a dobudovat k němu na každé straně jeden pozvolně se svažující chodník, kterým by bezpečně mohly procházet i děti nebo matky s kočárky," říká.
Město však dá přednost variantě, že chodci budou sdílet povrch náměstí s auty. Frekvence automobilového provozu přitom už nyní má za následek poměrně dlouhý interval na přechodu před Zelenou bránou.
"Je to pravda, ale právě auta by se mohla více přizpůsobit, pokud by se zavedl systém pěší zóny, aby byli upřednostněni chodci a veřejná doprava," uvedla architektka Pannová.
To by ale silnici s největším provozem ve městě příliš neprospělo, minimálně do doby, než se městu podaří prosadit vybudování obchvatů.
Peníze bude stát i vystěhování restaurace
Město se navíc musí také vypořádat s restaurací KraKra, která má v podchodu pronajaté prostory do roku 2018. Už proběhla čtyři jednání s majitelem restaurace Václavem Reindlem a ve hře je odstupné za to, že podzemí jeho restaurace opustí.
"Ve čtvrtek máme další jednání, takže zatím čekám, jak to dopadne," uvedl Reindl. Navrhovanou částku zatím nechtěl před dokončením dohody s městem uvést, dá se však předpokládat, že to nebude symbolická suma. Tedy další výdaje z veřejných prostředků navíc.
Naději podchodu dal pouze náměstek primátorky Jindřich Tauber. "Na rovinu řečeno, nyní na to nejsou peníze. Možná by podle mě bylo lepší dát hotový projekt do šuplíku a nechat ho na další garnituru po volbách," uvedl náměstek primátorky.
