Pardubice na vzniku kraje vydělaly, ostatní města pokorně paběrkují

Pardubický kraj už začal s oslavami deseti let svého trvání, i když oficiálně vznikl až 1. ledna v roce 2001. Největší důvod k oslavám ale mají hlavně lidé v krajském městě. Ostatní na novém uspořádání zdaleka tolik nevydělali. I když se tváří, že jim to nevadí.

Jedním z výsledků fungování kraje je záchrana zchátralé pardubické reálky, kam se nastěhují úředníci. | foto: Krajský úřad Pardubice

Pardubicím se vznik nového kraje vyplatil. Získaly nejen prestiž, ale i peníze. Třeba na nový Wonkův most, opravený zámek, zachráněné bývalé reálné gymnázium nebo stovky nových pracovních míst.

"Byl jsem vždy příznivcem toho, aby se Východočeský kraj rozdělil na dvě části. Přínos je zcela evidentní. Krajští politici o Pardubicích vědí víc a pomáhají tak, jak jim to finanční prostředky umožňují," říká náměstek primátorky Pardubic Jindřich Tauber.

Ale co ostatní města a okresy, které před deseti lety spadly pod zcela nový územní celek? Ve srovnání s Pardubicemi jen paběrkovaly, ale většina tamních politiků to tak nevidí.

Přijel prezident, libuje si Moravská Třebová

"Díky kraji a hejtmanovi Michalu Rabasovi u nás byl prezident Václav Klaus už v prosinci 2005. Podařilo se k nám dostat tři miliony korun na rozšíření průmyslové zóny, to byla velká pomoc," říká třeba bývalý starosta Moravské Třebové Josef Ošťádal.

"Kraj přispěl na budování unikátních cyklostezek na Orlickoústecku. I program obnovy venkova jde přes kraj," říká bývalý místostarosta Ústí nad Orlicí Luboš Bäuchel.

ÚSPĚCHY A PÁDY KRAJSKÝCH POLITIKŮ

Povedlo se:
Kraj opravil pardubický zámek nebo Wonkův most v Pardubicích. Likviduje černé skládky, opravil řadu silnic první a druhé třídy.

Nepovedlo se:
Dodnes není schválena trasa R35 na Moravu, pardubická nemocnice se nedočkala velké modernizace. Nemocnice jsou chronicky zadlužené, školy předimenzované.

Jenomže peníze, které kraj přinesl do Pardubic, se nepočítají v milionech, ale ve stamilionech.

Oprava Wonkova mostu dokončená před čtyřmi lety stála 220 milionů korun. Kraj přijal do svého majetku zanedbaný pardubický zámek a od roku 2001 do něj vložil víc než 55 milionů. Navíc dobudoval krajskou knihovnu a galerii. Přestavba zchátralé reálky v centru stála skoro 170 milionů.

Starostové z ostatních měst přesto považují krajské dělení peněz za spravedlivé. "Pardubice jsou největší město kraje, musí dostávat nejvíce peněz," řekl starosta Chrudimi Jan Čechlovský. Vadí mu ale oklešťování okresních nemocnic na úkor té krajské.

Byrokratizace větší než kraj

Kraj, to je také aparát 350 úředníků, kteří sedí v Pardubicích.

"Překvapilo mě, jaký stupeň byrokratizace nastal. Proklamovalo se, že kraj bude mít malé aparáty a vznikly aparáty velké," říká bývalý starosta Litomyšle a někdejší krajský radní Miroslav Brýdl.

Ten také připomíná otázku, zda zvolená území, která krajské úřady spravují, mají nějaké opodstatnění.

"Od začátku jsem tvrdil, že kraje měly zůstat větší. Koncept měl být zvolen v rámci Evropy, a ne v rámci malého malicherného Česka," říká Miroslav Brýdl.

Dokázal Pardubický kraj za deset let, že jeho existence má smysl?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 10. prosince 2010. Anketa je uzavřena.

Ano 359

Ne 331