Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé v Pardubicích nezjistí, co dýchají. Tamní stanice neměří všechno

  17:00aktualizováno  17:00
První slova lidí, kteří přijedou do Pardubic na nádraží, jsou většinou: "Tady to smrdí." Nevědí přitom, že vedle prachu dýchají i rakovinotvorné benzo(a)pyreny a další látky, které se ve městě neměří vůbec nebo pouze nárazově.

Pohled na chemičku Synthesia v Semtíně z Kunětické hory u Pardubic | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Čistotu vzduchu tu měří jen dvě imisní stanice. Z nich lze ale zjistit koncentrace jen těch běžnějších látek. Měření nejnebezpečnějších látek je totiž finančně i technologicky tak náročné, že se provádí jen občas na objednávku.

"Pro takové případy si město od zdravotního ústavu v Hradci Králové objednává měřicí vůz Horiba," podotkl vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Míča. Vůz, který patřil přímo ústavu, byl však už zastaralý a během letošní zimy mu doslova odešly některé součástky. Naposledy si město Horibu objednalo v březnu ke změření kvality ovzduší v lokalitě Parama.

Stanice na Dukle a v Rosicích, z nichž sbírá data Český hydrometeorologický ústav, měří látky jako oxid siřičitý, oxidy dusíku, ozon, oxid uhelnatý nebo prach.

"Největším problémem z toho, co měříme, je prach. Na základě jeho hodnot se vyhlašuje signál regulace. Oxidy dusíku jsou problém jen u nejfrekventovanějších silnic, oxid siřičitý už většinou problém není," uvedla za Český hydrometeorologický ústav Martina Černá.

Překračování limitů prachových částic je v Pardubicích časté. Ty přitom mohou dlouhodobě způsobovat astma a další choroby dýchacího ústrojí.

"Největší riziko u prachu je fakt, že na sebe může vázat z ovzduší těžké kovy," vysvětlil pardubický zastupitel a bývalý inspektor České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miroslav Rubeš.

"V únoru vystoupily celodenní koncentrace prachu dokonce až na trojnásobek limitní hodnoty, takže kvůli smogu musel být vyhlášen signál regulace, který trval celý týden," konstatoval Rubeš.

Karcinogeny měří jen na Dukle, ale jen některé

Benzopyren měří v Pardubicích jen jedna stanice, a to na Dukle. Další aromatické uhlovodíky nejsou pravidelně měřeny vůbec.

"Benzo(a)pyren je karcinogenní látka, z toho důvodu se hodně sleduje. Loni byla překročena jeho roční průměrná limitní koncentrace o jednu desetinu nanogramu na metr krychlový," upřesnila Černá. V zimě ale překračovala naměřená hodnota limit téměř třikrát.

Benzo(a)pyren vzniká spalovacími procesy a k jeho produkci přispívá jak průmysl, tak domácnosti a doprava. "Letos zde byl navíc překročen i imisní limit oxidu siřičitého. To se jinde v republice nestalo," konstatoval Rubeš.

Oxid siřičitý je podle něj jedna z nejběžnějších látek, překročení limitu prý ale obvyklé není. "Asi před deseti lety, když jsem ještě působil jako inspektor ČIŽP, došlo k podobnému překročení imisních hodnot oxidu siřičitého," vzpomněl.

Emise, které vypouštějí do vzduchu, si znečišťovatelé musí v určitém intervalu nechávat měřit na své náklady sami. "Firma si takové měření objednává a sama ho i platí. A co si budeme povídat, když se do limitů nevejde, podruhé si stejnou měřicí společnost nevybere," popisuje stávající systém Rubeš.

Měření se navíc provádí v předem známou dobu. Podnik ví, kdy přesně měřicí společnost přijede. Rubeš tak nevylučuje, že by teoreticky mohlo docházet i k úpravě výroby před samotným měřením: "Takové podezření by už ale musela prošetřit Česká inspekce životního prostředí," upozornil.

Autor:




Hlavní zprávy

ORLÍK-KOMPRESORY výrobní družstvo - Dana Páclová
SVÁŘEČ

ORLÍK-KOMPRESORY výrobní družstvo - Dana Páclová
Pardubický kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.