Klisna a hřebeček zamířili do chovné stanice v Dolním Dobřejově na Benešovsku.
"Je třeba dodržet elementární bezpečnostní podmínky pro chov koní," uvedla mluvčí pražské zoo Jana Ptačinská Jirátová.
Koně by se podle ní mohli do Slatiňan vrátit, ale jen za podmínky, že bude takzvaná manipulační ohrada v pořádku.
Kastelán Jaroslav Bušta přiznává, že na opravy nemá majitel zámku, jímž je krajský památkový ústav, peníze, které musí věnovat především do ochrany kulturního dědictví a ne do péče o polodivoké koně.
Kůň PřevalskéhoJe to jediný žijící předek našeho zdomácnělého koně. Dnes už se s ním nesetkáváme téměř nikde jinde než v zoologických zahradách, velkou zásluhu na jejich přežití má zoo v Praze. Před několika lety bylo díky ní několik zvířat vypuštěno do volné přírody v Mongolsku, původní oblasti rozšíření koní Převalského, kde se tato skupina úspěšně množí. Divoký kůň Převalského kdysi přežíval nerušeně na území stepí a pouští střední Asie až do rozvoje pastevectví. Pak jej pastevci začali honit a vybíjet jako konkurenta svých stád dobytka. Zbylo z něj jen několik ojedinělých kusů. |
"Památkový ústav není od toho, aby se staral o zvířata, ale aby se staral o kulturní památky. A to zvláště ve chvíli, kdy máme havárii dešťové kanalizace, padají zdi, je třeba obnovit krov, kapličku, plot, odstranit nemocné a staré stromy ohrožující návštěvníky a vysázet v parku nové stromy. Vzhledem k tomu, že na šestnáctihektarový park máme 65 tisíc korun, tak nemám na novou ohradu pro koně ani korunu navíc," řekl kastelán.
Do kůlů, nátěrů a nového elektrického ohradníku investoval podle něj zámek 80 tisíc korun už před několika lety, navíc platí měsíčně drahou vodu a šest tisíc korun chovatelům starokladrubských vraníků ve slatiňanském hřebčínu za odbornou péči o koně Převalského.
Tyto koně byli mezi výletníky populární. Dospělí i děti mohli vidět rozdíl mezi divokými a domestikovanými koňmi, kterých se na loukách kolem slatiňanského parku pasou desítky.
Nyní by se tak v parku místo koně Převalského mohli objevit starokladrubáci ze sousedního hřebčína.
"Ale není to s hřebčínem dohodnuté a není také jasné, zda by ohrada vydržela, starokladrubáci jsou přece jenom podstatně větší," dodal kastelán Jaroslav Bušta. Pokud to možné nebude, ohradu v parku nechá zámek strhnout.
Slatiňanský chov koní Převalského funguje s dvěma přestávkami od roku 1993 a narodilo se v něm celkem osm hříbat. Stádo v pražské zoo má sedm koní, v Dolním Dobřejově až do úterý 19 koní.
