Syn skladatele Gregoire Dunant s partnerkou.

Syn skladatele Gregoire Dunant s partnerkou. | foto: Jan Závodský

Skladatel byl obětí transportu smrti. Jeho ostatky se vrátí do Francie

  • 0
Casimir Oberfeld zemřel při transportu smrti z Osvětimi, jeho ostatky jsou uložené v Přelouči. O převoz skladatelových ostatků do rodné Francie usiluje jeho syn. Sám přitom dlouhá léta nevěděl, že je hudebníkovým potomkem.

Příběh francouzského skladatele Casimira Oberfelda, který je pohřben v Přelouči, má zajímavou dohru. Nové svědectví přinesl Oldřich Pleštil z České Lípy, který zná díky shodě náhod Oberfeldova syna. Ten nyní usiluje o převoz otcových ostatků z Přelouče do Francie.

Pietní místo v Přelouči.

Casimir Oberfeld zahynul v lednu 1945 při transportu smrti z Osvětimi. Spolu s dalšími oběťmi byl vyhozen v Přelouči a pohřben místními lidmi na hřbitově. Tím to však nekončí. Naopak příběh začíná.

Psal se rok 1966 a Oldřich Pleštil si jako student Vysoké školy ekonomické příležitostně přivydělával tlumočením a provázením skupinek mladých Francouzů. V jedné takové skupince byl i student jménem Gregoire Dunant, jehož příbuzný kdysi založil Mezinárodní červený kříž.

Matka hodila dokument do krbu a pátrání začalo

Ještě tentýž rok se spolu noví přátelé sešli v Ženevě a znovu pak na studijním pobytu v roce 1968, kdy Pleštilovi rodina Dunantových poskytla ubytování ve Francii. „Ve druhé polovině srpna 1968 jsem u nich zažil vpád ruských vojsk do naší země. Vrátil jsem se domů, ale jim jsem to nemohl říct, protože by mě nepustili. Takovou měli starost o můj život,“ říká Pleštil.

Od té doby uplynulo mnoho let a až v roce 2009 Oldřich Pleštil kontakt obnovil. To ještě nevěděl, jaký nečekaný zvrat v Dunantově životě přišel.

„Sdělil mi, že před týdnem hovořil se starostkou Přelouče, protože po smrti matky začal prověřovat informaci o tom, že Paul Dunant není jeho biologickým otcem, ale že je jím jistý Casimir Oberfeld,“ vypráví Pleštil. To, co Gregoire Dunantovi převrátilo pohled na svět, byl v roce 2007 jím nalezený dokument napsaný původem polským, ale ve Francii dlouhodobě žijícím hudebním skladatelem Oberfeldem.

V písemnosti stálo, že se skladatel cítí být otcem syna Elizabeth, a tak se jmenovala matka Gregoire Dunanta. V té době ještě žijící nemocná matka pod návalem emocí hodila dokument do hořícího krbu a prohlásila, že je to dávná historie, se kterou se nemíní zabývat. „Odmítla mu k tomu tématu říci jakékoliv podrobnosti,“ uvádí Oldřich Pleštil, který Dunantovi po znovusetkání přislíbil podporu.

Cíl byl tehdy jasný: nalézt v Přelouči hrob, kde měly být pochovány oběti transportu včetně jeho otce.

Až přeloučští pamětníci mu ukázali plánek hrobu nakresleného tehdejším farářem, který na něj nezapomněl poznamenat vytetovaná čísla zemřelých. Díky údajům z Osvětimi označil za svého domnělého otce druhou osobu zprava.

„Odjeli jsme společně na katolický hřbitov, kde se nalézá památník obětem transportu, ale bez jmen. Dozvěděli jsme se, že jich zde zbývá osm, jedna oběť byla exhumována a odvezena příbuznými do Německa,“ konstatuje Pleštil.

Teď už zbývalo ověřit, zda je Casimir Oberfeld opravdu biologickým otcem Gregoire Dunanta. Ten si během dalších dvou let najal právníka z Pardubic, který ve spolupráci s přeloučskou radnicí připravil povolení k otevření hrobu a odebrání vzorků pro stanovení DNA.

Samotnou exhumaci provedli 10. května 2011.  Za několik týdnů dostal Gregoire Dunant protokol, který potvrzuje shodu obou vzorků.

Syn francouzského skladatele nyní usiluje o exhumaci hrobu v Přelouči a převoz ostatků do Francie.

„Gregoirovi, který nepatří mezi bohaté důchodce, jde o to, aby se francouzský stát podílel na nákladech buď částečně, anebo plně. Byli to Francouzi, kteří svého skladatele udali policii, která jej nakonec předala okupantům. Byly to francouzské dráhy, které vězně přepravovaly do těchto táborů,“ uvádí Oldřich Pleštil.

Pomoci s převozem by mohla francouzská vláda

Byla to rovněž vláda Francie, která koncem loňského roku přiznala zodpovědnost za podobné osudy. „Deklaruje vyplatit odškodnění těm, kteří přežili. Zda se to bude vztahovat na blízké příbuzné, prozatím nevíme,“ říká.

V březnu Gregoire Dunant uzavřel kontrakt na právní služby, jejichž cílem by měla být exhumace ostatků a převoz do Paříže.

„Zda se to vše podaří, na to si budeme muset ještě pár týdnů, možná i měsíců, počkat,“ uzavírá Dunantův blízký přítel.

Zajímavá historie rodiny Gregoire Dunanta a Casimira Oberfelda se dostala také na pulty francouzských knihkupectví. Román o 380 stranách byl letos představen na veletrhu knihy v Paříži a figuruje v něm i Oldřich Pleštil.