Zkušenost totiž není právě nejlepší. Ohromné problémy mají politici hlavně s Kulturním centrem.
„Základem změn, ke kterým jsme sáhli, je preciznější vymezení vztahu mezi příspěvkovou organizací a zřizovatelem, tedy městem, potažmo věcně příslušným odborem. Vycházeli jsme ze zkušeností příslušných odborů v souvislosti s každodenním provozem, řízením a správou těchto organizací,“ řekl náměstek primátora Jakub Rychtecký.
Podle něj drtivá většina z 57 příspěvkových organizací funguje velmi dobře a jejich vedení odvádí dobrou práci.
„Ovšem po zkušenostech z kulturního centra v minulých letech jsme cítili potřebu jednoznačně vymezit povinnosti vedení příspěvkových organizací a posílit kontrolu jejich hospodaření,“ řekl náměstek Rychtecký s odkazem na problémy centra v minulém volebním období, které skončily obviněním a odsouzením ředitelky a jejího náměstka za zpronevěru.
„Oba již škodu vyčíslenou soudem na 1,375 milionu korun kulturnímu centru uhradili, my ale chceme podobným případům v maximální možné míře předcházet i do budoucna,“ dodal náměstek.
Nově tak budou pardubické příspěvkové organizace například předkládat městu jednou ročně přehled veškerých veřejných zakázek nad 100 tisíc korun. Pořízení movitého majetku v celkové hodnotě od 100 tisíc korun v jednotlivých případech tak bude možné pouze se souhlasem věcně příslušného odboru magistrátu, důslednější bude i kontrola inventarizace majetku příspěvkových organizací a podobně.
„Rada města bude moci nově rozhodovat o náhradě škody, za níž odpovídá ředitel organizace, a o její výši,“ doplnil Rychtecký.
