Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zeměkoule v Litomyšli ukrývala listiny o době malicherných třenic

  7:51aktualizováno  7:51
Zeměkoule - Orbisterrarum patří k nejvýznačnějším plastikám v Litomyšli. Nyní prochází obnovou a tamní radnice v úterý ukázala, jaké tajemství schovávala schránka, která v ní byla uložena téměř před sto lety.

Starosta Radomil Kašpar ukazuje schránku a dobový dokument z roku 1921. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Ploché pouzdro z právě restaurované litomyšlské Zeměkoule obsahovalo dvě dobové listiny. Jejich texty stojí za čtení.

„Dobám a bratřím příštím! Stavěli jsme k slávě minulosti, pro příklad přítomnosti, a pro štěstí budoucnosti našeho drahého národa. Stavěli a tvořili jsme v době, kdy slunce samostatnosti již nás hřálo, ale kdy mnozí ještě více ve stínu, nežli na světle pracovali. Žili jsme v době malicherných třenic, kdy širší obzor překážel každému a mnohému odchovanci zastaralého konzervatismu,“ uvádějí například v jednom z odhalených a zveřejněných dokumentů iniciátoři vzniku památníku Komenského z roku 1921. Tedy plastiky v podobě zeměkoule u dnešní pedagogické školy v Litomyšli, kteří měli v té době i podíl na vzniku památníku českým bratřím na nedalekém Růžovém paloučku.

Kovová schránka je po výtvarné stránce vlastně součástí pomníku. Má iniciály JAK 1921, uváděla tedy rok, kdy byl pomník odhalen. Obsahovala dva zabalené dokumenty, uchované celkem v dobrém stavu.

„Při prvním pohledu se jedná o pamětní záznamy, které byly obvykle při takových příležitostech do pomníků vkládány. V tomto případě je jeden z roku, kdy byl pomník vytepán, postaven a odhalen, a jsou zde také patrné podpisy tvůrců pomníku ze Zemské odborné školy na zpracování dřeva a kovů,“ uvedl ředitel Státního okresního archivu v Litomyšli Oldřich Pakosta.

Řádky z dob, kdy chyběla politická harmonie

Několikastránkový spisek přibližuje historii vzniku pomníku a jeho tvůrce. Zmiňuje například také legionáře, prezidenta Masaryka a atmosféru související se vznikem státu, „kdy nebylo dostatek žádoucí harmonie společenské, tím méně politické“.

Druhý pamětní záznam pochází z července roku 1967, kdy byl pomník znovu odhalen a znovu uvádí jména těch, kteří se o to zasloužili a jakou formou byl pomník obnoven. Obrovitá koule, dílo architekta Aloise Meteláka, musela být totiž v roce 1943 na pokyn německých okupačních orgánů rozebrána a odevzdána do sběru. Ale jak píše pisatel druhého záznamu, „díky prozřetelnosti ušly však měděné desky zničení, po válce byly nalezeny v Praze, vráceny do Litomyšle a uloženy v muzeu.“

Později v padesátých letech bylo železo podstavce odvezeno do sběru, žula na skládku. Zdálo se, že zeměkoule zůstane jen v muzeu. Ale ne všichni se s tím smířili. „V době, kdy nezištný entuziasmus byl vzácností, našla se skupina občanů, odhodlaných pokusit se o obnovu pomníku. Všichni, kdož na pomníku pracovali a překonávali překážky, činili tak z obdivu k dílu učitele národů J. A. Komenského a z lásky ke svému městu“, dodal pisatel druhého z nalezených spisků.

Snahy o postavení pomníku Komenskému v Litomyšli pocházejí z roku 1861, ale zřejmě je utlumilo odhalení pomníku na jeho počest o čtyři roky později v nedalekém Brandýse nad Orlicí, kde začala sbírka na památník už v roce 1851. V Litomyšli se to podařilo až po vzniku republiky, a to jak díky osvícenému starostovi i učitelskému sboru na řemeslnické škole, tak díky tomu, že na ní právě učil Alois Metelák, absolvent Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Ten připravil celou koncepci pomníku zhotoveného z mědi, kterou přivezli českoslovenští legionáři z Ruska.

Pomník měl připomínat život Komenského, dějiny husitského hnutí, národní obrození i počátek československého státu. „To se promítlo v plášti, který tepali učitelé i žáci školy. Byl osazen i čtyřmi pláty s Komenského texty, které doporučil Alois Jirásek. Původně měl být osazen na Růžovém paloučku, ale představitelé komitétu si byli vědomi toho, že 25 kilogramů mědi může být lákadlem pro nenechavce, proto ho osadili v Litomyšli,“ řekl Oldřich Pakosta.

Podle něj se slavnostního odhalení pomníku v roce 1921 zúčastnilo 70 tisíc obyvatel. Náklady na jeho vznik se vyšplhaly na 80 tisíc korun. Přispěli na něj obyvatelé města i sympatizanti odjinud, slavnosti se zúčastnil i přímý potomek Komenského ze sedmého pokolení Jiří Viktor Figulus.

Letošní rekonstrukce památníku potrvá do podzimu.„Zeměkoule je jeden z významných uměleckých prvků v našem městě vedle památníku astronoma Zdeňka Kopala. Ještě do dokončení prací budeme vytvářet novou schránku, abychom starou s dobovými dokumenty vložili zpátky, ale chceme přidat i něco ze současnosti,“ řekl starosta Radomil Kašpar.

Alois Metelák a jeho Zeměkoule

Alois Metelák se narodil roku 1897 v Martinicích nedaleko Proseče u Skutče. V letech 1911-1913 navštěvoval měšťanskou školu v Poličce. Poté nastoupil ke studiu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze všeobecný směr figurálního a ornamentálního kreslení, s cílem věnovat se malířství a grafice. V letech 1918-1920 studoval tamtéž ve speciální škole dekorativní architekturu u Josipa Plečnika. V pozdějších letech působil jako profesor na Zemské odborné škole pro zpracování dřeva a kovů v Litomyšli či Zemské průmyslové škole v Mladé Boleslavi, kde se orientoval především na návrhy interiérů. V letech 1924-1948 působil jako ředitel státní odborné školy sklářské v Železném Brodě. V letech 1948-1952 byl profesorem Střední průmyslové školy klenotnické v Turnově. Zemřel v roce 1980. Je také autorem Zeměkoule v Litomyšli na počest Komenského z roku 1921. Památník má tvar koule o průměru 2,5 metru. Plášť tvoří lichoběžníkové tepané pláty z mědi. Mj. obsahuje pravidelně se střídající motiv stromu s geometrickými vzory, názvy Komenského děl a výjevy z Komenského života.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.