Nebýt torza kaple sv. Františka Xaverského a jednoho domu při silnici na Hradec nad Svitavou, málokdo by hádal, že v zařízlém údolí s řekou a železniční tratí to ještě před sedmdesáti lety žilo. Poslední zbytky vsi, v níž ve 46 domech bydlelo až 290 lidí, padly za oběť výstavbě nového kapacitního vodovodu, který od poloviny sedmdesátých let zásobuje pitnou vodou Brno.
Ve svém důsledku byl osud obce zpečetěn daleko dřív, a to na přelomu 19. a 20. století, kdy městská rada v Brně schválila využití významného prameniště u Březové nad Svitavou k zásobování moravské metropole pitnou vodou a následnou výstavbu unikátního březovského přivaděče.
Další osudová rána přišla po druhé světové válce, kdy odtud museli odejít prakticky všichni sudetští Němci. Čechů tu bylo jen pár. Vylidněná obec poté byla záminkou k plánované asanaci a rozšíření ochranného pásma vodního zdroje.
O podzemním jezeře plném vody si tady lidé vždycky vyprávěli, až dlouhodobý hydrologický průzkum prokázal takovou vydatnost zdejšího prameniště, že už na začátku 60. let se tu nacházelo dvacet osm studní a sedm jímacích vrtů. Dnes odtud teče do Brna okolo 70 tisíc metrů krychlových za den.
Se stavbou druhého březovského přivaděče se začalo na katastru již zcela zničené obce, po které je dnes pojmenován jenom železniční tunel, v červenci 1971. Nový vodovod začal sloužit o čtyři roky později.
Od té doby se tu zastavil čas. Až na projíždějící vlaky mezi Prahou a Brnem, bzukotu včel z včelína a jednou za rok pořádané misijní pouti u torza kaple, zde panuje až nezvyklé ticho. Že zde někdy působil člověk, prozradí na několika místech snad jen staré ovocné stromy a křížky u cesty.
Miloš Cvrkal z nedalekého Hradce nad Svitavou si na zbytky Muzlova dobře pamatuje.
„Nejvíc domů bylo kolem kaple a v místech dnešních hlubinných vrtů. Dokonce tam stávala i velká fabrika. Pamatuji si, když nám bylo 12 nebo 13 let, jezdívali jsme tam na kole a dávali si v hospodě limonádu. Poslední domy zmizely, když se začala stavět druhá větev březovského vodovodu. Většina sutin byla rozhrnuta a poslední žijící dostali byt v Březové, “ vzpomíná na zaniklou obec Miloš Cvrkal.
Kaple se dočká vzkříšeníKaple Svatého Františka Xaverského, které ještě před pár lety hrozila zkáza, se dočká obnovy. „Už je to šest let, co jsme se záchrannými pracemi kaple začali. Odvezli jsme kubíky sutin, rozkradené zdivo jsme museli dozdívat a stáhli jsme ji železem,“ říká farář nedaleké farnost Pavel Michut k základnímu zajištění svatostánku z 19. století. Březová nad Svitavou hodlá se záchranou pokračovat díky získané dotaci. „Z pera architekta vzešel návrh, že torzo kaple zakonzervujeme. Zdivo zajistíme, vyměníme podlahy a celá kaple bude zastřešena formou otevřené střechy se zvonem. Kaple bude po rekonstrukci běžně přístupná projíždějícím turistům. Leží totiž na oblíbené cyklotrase. Rádi bychom do ní umístili informační tabulky, které by odkazovaly na život v obci v dobách před rokem 1975,“ řekl starosta Březové nad Svitavou Karel Adámek k plánům na příští rok. „Začínáme zpracovávat dokumentaci k provedení stavby,“ dodal k rekonstrukci za 1,3 milionu korun. |
Mezi pamětníky se dokonce traduje, jak na začátku 60. let, když bylo jasné, že i poslední zbytky Muzlova půjdou k zemi, se jeden ze sedláků z Radiměře rozhodl zachránit mobiliář kaple tím, že ho odvezl na koňském povoze pod senem. Jakoby tušil, že kaple bude od té doby jenom chátrat. Její obnova je nablízku až dnes.
Zkáze za pět minut dvanáct unikla i nedaleká Březová s necelými patnácti sty obyvateli.
V 50. letech se zcela otevřeně hovořilo o likvidaci městečka. „V tajnosti se držela mapa katastru obce, kde místo dosavadní zástavby bylo zakresleno plánované budoucí zalesnění tohoto území,“ uvedl starosta obce Březová nad Svitavou Karel Adámek.
K zániku byla předurčena veškerá činnost člověka včetně průmyslové výroby. Mladí lidé začali odcházet za prací a stěhovat se do větších měst.
Záchrana přišla s reorganizací státní správy v roce 1960. Do té doby městečko pod Brněnským krajem se v nově vytvořeném okresu Svitavy stalo součástí Východočeského kraje. Nové mocenské centrum kraje v Hradci Králové si uvědomilo, že by mohlo využívat finanční prostředky, které za březovskou vodu muselo platit město Brno.
„Nová situace byla zřejmě rozhodujícím faktorem, který zabrzdil dosavadní záměr vysídlit a asanovat Březovou nad Svitavou,“ popisuje neslavnou historii města obecní web.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
