Starosta Časů Zdeněk Seidl odmítá prodat státu obecní a své pozemky ležící v trase pod plánovanou rychlostní silnicí R35. Nabídka ze strany Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), za kterou stovky majitelů své pozemky už prodaly, se mu zdá nízká.
Tamní zastupitelé i starosta jako soukromník ale tvrdí, že mají vážné důvody pro to, aby návrhy kupních smluv odmítli. Co konkrétně jim vadí?
1. Ptáci v původní trase silnice
Zástupci obce tvrdí, že silnice zabere více pozemků z katastru, než kolik by stát potřeboval, pokud by R35 vedla v původní trase dále od obce. Plány se překreslovaly kvůli vyhlášení ptačí oblasti Komárov před více než deseti lety. Tamní starosta to dodnes těžce nese.
„S trasou jsme předtím problém neměli. Úsek Opatovice-Časy nás měl jen mírně zasáhnout kouskem katastru. Teď je u nás největší křižovatka, která nám krájí celý katastr. Měla být na ředickém katastru a ne u nás,“ říká Seidl, kterému se nelíbí, že ke změně došlo na základě vyznačení chráněné oblasti s výskytem vzácných druhů ptáků.
„Ti ptáci tam stejně nejsou. Nechceme trpět a platit kvůli tomu, že kvůli nějakým sovám se silnice překládala. Nejsme proti ní, ale nechápeme, proč se její trasa měnila kvůli ptákům, kteří tam nežijí. Nebere se ohled na lidi,“ tvrdí Seidl.
Podle ornitologa Tomáše Bělka je starostovo tvrzení mylné. „Není to pravda a nevím, jak na to pan starosta přišel. Ptačí oblast byla vyhlášena kvůli dvěma druhům (kalous pustovka a moták pilich), které tam žijí. Meziročně samozřejmě jejich stavy kolísají, což záleží na mnoha aspektech,“ říká Bělko.
Problematika vedení trasy po vyhlášení oblasti narážela na odpor ochránců přírody a ekologických sdružení, podle kterých současná varianta stejně vede skrze chráněnou oblast. Na rozdíl od starosty však proti nynějšímu projektu už nic nenamítají a s trasou nakonec souhlasili.
„Chtěli jsme sice jinou variantu, ale tuto akceptujeme a nemáme k ní dalších připomínek. Ačkoliv o nás ani tak nejde. Záleží, jak ji přijmou ptáci,“ podotýká Bělko, který i v současnosti u Komárova provádí pravidelné sledování zmíněného i dalšího ptactva.
Pokud by silničáři nadále počítali s prvotním návrhem vedení R35, byla by to dle Bělka v podstatě katastrofa. „Původní trasa protínala nejlepší lokality. Každá liniová stavba do krajiny je hrozný zásah. Je vždy potřeba hledat alternativu, která bude přijatelná pro všechny, jelikož ta stavba už tam bude navěky,“ dodává ornitolog.
2. R35 přivede další auta
Podle Seidla stavba R35 obci s více než dvěma stovkami obyvatel nijak nepomůže, a naopak již tak hustý provoz ještě vzroste.
„Když se postaví R35, doprava bude stále jezdit přes nás. Křižovatka je až za obcí, takže se to přes ni bude zase všechno vracet a provoz tu ještě naroste,“ uvádí Seidl.
Jaká je tedy realita? Na „pětatřicítku“ netrpělivě čekají desítky tisíc řidičů, kteří míří z Čech na Moravu. Po sjezdu z opatovické křižovatky se na stávající I/35 dostanou buď skrze Pardubice, nebo v případě osobních aut i přes Ráby a Kunětice. V obou případech ale musí motoristé pro napojení na I/35 v Holicích projet po stávající silnici I/36 přes Časy.
Po dostavbě prvního dvanáctikilometrového úseku je R35 dovede na mimoúrovňovou křižovatku, která bude ležet až za obcí. Od ní už to do Holic bude zhruba šest kilometrů. Je nesporné, že řidiči využijí mnohem kratší a moderní čtyřproudou silnici než delší cestu po okreskách a silnicích nižších tříd. Tranzitní a osobní doprava nebude mít důvod jezdit nadále přes obec. Té by měla navíc pomoci i současně plánovaná stavba přeložky silnice I/36, která poslouží jako obchvat Sezemic a Časů. O této stavbě si Seidl myslí své.
„Podle mého je nakreslen nesmyslně, aby vyšel spíše draho než prakticky,“ prohlásil Seidl.
Cenu za obchvat přitom může sám zvýšit, protože už nyní je z katastrálních map jasné, že nová silnice povede přes další jeho pole, které od něho budou muset silničáři vykoupit (psali jsme o tom také zde).
3. Pozemky jsou právně „zatížené“
To, že chce Seidl na prodeji pozemků vydělat, sám nepopírá. Údajně však pole za miliony prodat nemůže. „O peníze jde taky, ale zároveň se jedná i o jiné podmínky. Abych to mohl prodat, nejprve musím doplatit úvěr,“ uvádí Seidl.
„Nejdříve musím vymazat zástavní právo. Tak, jak je smlouva napsaná, pozemky prodat nemůžu,“ dodává starosta.
U většiny jeho blokovaných pozemků je skutečně uvedený některý typ omezení vlastnického práva. Patří sem například takzvané zástavní právo smluvní, věcné břemeno chůze a jízdy, zástavní právo zákonné, omezení dispozičních práv či předkupní právo, ale opět se to netýká všech. Tedy po právní stránce skutečných omezení, která mohou prodeji bránit.
Ty, které míří z křižovatky na plánovaný obchvat, ničím omezené nejsou, a starosta je tedy může bez problémů prodat.
4. Úrodu sklidí silničáři
Starosta Zdeněk Seidl prohlašuje, že chce na svých polích hospodařit a v případě prodeje pozemků by přišel zároveň o veškeré pěstované plodiny.
„Pokud bych to podepsal, tak by i nasetou úrodu sklízelo Ředitelství silnic a dálnic, protože od zápisu na katastr by půda připadla jemu. Nikde tam není napsáno, že úrodu si sklidí ten, kdo ji zasel a hospodařil tam,“ uvádí Seidl.
S touto námitkou však silničáři nesouhlasí. Návrhy smluv otázku sklizně řeší. „Při výkupu zároveň sepisujeme návrh nájemní smlouvy a přesně stanovíme, do kdy tam vlastník může hospodařit. Majitelům pozemek ještě pronajmeme a dáváme jim limit, že do konce září na nich mohou pokračovat v hospodářské činnosti,“ říká vedoucí úseku výstavby z pardubické pobočky Ředitelství silnic a dálnic Hana Jarolímová.
Dodává, že hospodáři mají své pozemky vytyčené a vědí, kam až mohou zaset. A do nesklizeného pole údajně nikomu nezasahují. „Jednáme individuálně i s těmi, kteří by potřebovali lhůtu prodloužit,“ doplňuje Jarolímová.
