Mezi Cerekvicí a obcí Nová Sídla ve všední den jezdí autobusy, ze zemědělského družstva vyjíždí těžká technika. Dva kilometry dlouhý úsek není zrovna ideální pro vyjížďku rodiny s malými dětmi na kole.
Právě tudy však bude muset projet každý, kdo bude chtít využít nové cyklostezky mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí a vyhnout se frekventované silnici I/35. Pozemky, které by umožňovaly vybudovat klasickou asfaltovou stezku, obce nezískaly a už ani nevěří, že se to změní.
„Myslím, že to tak může zůstat, je tam jeden majitel, který nás nechce pustit přes pole,“ uvedl starosta Litomyšle Radomil Kašpar.
Nejdříve padla varianta, že by stezka vedla podél řeky, pak se nepovedlo prosadit ani náhradní trasu, která by omezila jízdu cyklistů po silnici na minimum.
„Už se mi podařilo majitele pozemku získat na svou stranu, podepsal, že souhlasí. A ráno přišel s tím, že to nechce prodat. Už nevím, co by se mohlo dělat víc. Jedině snad, že by se změnily zákony a bylo možné se k pozemkům dostat snadněji než dosud,“ říká starosta Cerekvice Josef Abraham.
Z Mýta bude asfaltová stezka do Hrušové hotová do května
Do letošního května Vysoké Mýto vybuduje cyklostezku za osm milionů korun až do obce Hrušová. Dál cyklisty bude do Cerekvice čekat nikoliv asfaltka, ale patrně štěrkem upravená cyklotrasa anebo místní komunikace. Z Cerekvice budou muset dojet po silnici do obce Nová Sídla a až za obcí v polích na ně čeká asfaltová cyklostezka. Ta však po kilometru bez varování končí. Do nedalekého Tržku musejí výletníci dojet po silnici.
„Lidé se nás ptají, proč nevede cesta do Tržku kolem rybníku, ale bohužel nás tam zase nepustili rybáři. Namalovat si čáru na mapě je hezké, ale získat pozemky je už horší,“ řekl Abraham. Z Tržku vede dvanáct set metrů dlouhá cyklostezka do litomyšlské místní části Nedošín, ale pohodlné spojení s městem odtud opět chybí.
„Nájezd z města by vzniknout měl. Čekáme na změnu územního plánu, která se bude nyní projednávat. Kdyby to dobře dopadlo, tak se do Nedošína dostaneme v roce 2017 či 2018,“ uvedl starosta Radomil Kašpar.
I když Litomyšl vybudovala jen dva kilometrové úseky stezky, ani to se neobešlo bez problémů. Vlastník dvacetimetrového pozemku v Nedošíně před pěti roky odmítal přistoupit na cenu, kterou mu vedení města nabízelo. Zastupitelé Litomyšle mu po roce ustoupili a nezaplatili mu 35 korun jako ostatním, nýbrž 350 korun za metr čtvereční.
Jaroslav Bendl, majitel cykloprodejny ve Vysokém Mýtě, se na novou cyklostezku dívá smířlivě. „To, že se nepodařilo získat pozemky v Cerekvici, je velká škoda. Ale zaplaťpánbůh i za toto řešení, ta silnice mi nepřijde tak frekventovaná. Rozhodně nám stezka pomůže, dostat se do Litomyšle byl problém, jet po pětatřicítce na kole je samozřejmě nesmysl,“ uvedl Bendl.
Zatímco při stavbě dálnic je v krajním případě možné spoléhat na vyvlastnění, při budování cyklostezek se města musí s majiteli pozemků domluvit, anebo mají smůlu. Příkladem toho je torzo cyklostezky mezi Chrudimí a Pardubicemi. Z Chrudimi vede pouze do Medlešic, dál už je nutné jet po silnici.
