Kvůli novele zákona o odpadech, kterou si na českých poslancích vynutila Evropská unie, musí obce doložit, jak likvidují bioodpad. Litomyšl proto vybavila kompostárnu zařízením za 7,66 milionu korun. Nový traktor, drtič či překopávač kompostu mají umožnit to, co vypadá na první pohled zvláštně - aby přes čtyřicet okolních vesnic mohlo vozit trávu, větve, listí, zbytky ovoce či zeleniny do Litomyšle.
„Kompostárna bude sloužit pro mikroregion, což je zhruba čtyřicet obcí,“ uvedl místostarosta Litomyšle Michal Kortyš. Sám uznal, že řešení je to zvláštní. „Je to trochu hloupé, že se z vesnice vozí tráva do města. Nevím, co k tomu říct,“ uvedl.
Obce mají podle zákona povinnost lidem umožnit třídit biologický odpad. Z popelnic by tak mohlo podle odhadů zmizet až 40 procent odpadu, což by samosprávám ušetřilo peníze za skládku. Ale likvidovat bioodpad není snadné ani levné. Nemůže to zařídit ochotný zemědělec ze sousedství. Starostové nemohou ani argumentovat tím, že lidé se zbavují odpadu v domácích kompostérech. S něčím takovým zákon nepočítá.
„Získali jsme díky dotaci pro obyvatele kompostéry, a teď se dozvídáme, že podle novely zákona to ve skutečnosti likvidace odpadů není. Je to postavené na hlavu,“ řekl starosta Nových Hradů Jaromír Raba.
Každá obec nebude stavět kompostárnu, říká starosta
Nová povinnost tak nutí vesnice k tomu, aby vozily odpad do bioplynových stanic či do kompostárny.
„Aby si každá obec budovala svoji kompostárnu, je neekonomické. I když je pravda, že převážení zeleného materiálu není levné,“ uvedl starosta Dolního Újezdu u Litomyšle Stanislav Hladík.
Vsi na Litomyšlsku svážejí zelený odpad do městské kompostárny, jejíž rozšíření zaplatila Evropská unie. Charakteristické je, že zatímco obce u Litomyšle to spíše oceňují, se stoupající vzdáleností nadšení rychle klesá.
„Máme to do Litomyšle přes kopec, určitě je to pozitivní. Pořídili jsme nové kontejnery, máme techniku na likvidaci bioodpadu. Lidé si na to zvykají, máme kupy keřů, trávy,“ sdělil starosta Osíku Karel Rothschein. Naopak starosta Nových Hradů Jaromír Raba odmítá možnost, že by jeho obec v budoucnu zásobovala patnáct kilometrů vzdálenou litomyšlskou kompostárnu.
„Proč by se měla z obcí do města vozit tráva, to mi přijde na hlavu. Malé obce měly dříve domluvu s JZD, které mělo nějaký kompost, tak se to tam navozilo, promíchalo, využilo v oblasti,“ řekl Raba.
Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že se snaží obcím kvůli nové povinnosti vyjít vstříc tak, aby kvůli ní nemusely zvýšit poplatky za svoz. „Mají možnost požádat o dotace na různé druhy kontejnerů, hnědé či šedé popelnice či vybavení pro kompostárny a sběrné dvory,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.
Převážení trávy se může prodražit
Jenže nikdo obcím nezaplatí převážení zeleného odpadu do kompostárny, což bude pro vzdálenější obce drahé. „Třeba se přijme řešení v rámci celku a nastaví se cena jednotná pro celou oblast,“ uvažuje starosta Dolního Újezdu u Litomyšle Stanislav Hladík.
Obce musí začít svážet zelený odpadVyhláška Ministerstva životního prostředí zavedla povinnost vyhazovat rostlinné zbytky ze zahrad i domácností zvlášť, aby ulevila skládkám směsného odpadu. Dosud totiž ve směsném odpadu končil i rostlinný odpad, jako jsou slupky z ovoce a zeleniny nebo dokonce posekaná tráva, shrabané listí či ořezané větve. Do bioodpadu patří i kávová sedlina nebo čajové lístky. Povinnost zajistit třídění tohoto bioodpadu ukládá vyhláška obcím. Obce si samy rozhodnou, jak chtějí rostlinný bioodpad třídit. Mohou k tomu využít sběrné dvory, sběrné nádoby. Odpad poté mají svážet do bioplynových stanic či kompostárny. |
Ale je tu ještě jeden problém. Hrozí nebezpečí, že dobře zorganizovaný sběr bioodpadů by mohl vést k tomu, že lidé zruší domácí kompost a zvolí pohodlnější cestu - házet vše do kontejnerů. Pak by se ale jen draze svážela tráva, které teď končí v rohu zahrady. „Bylo by špatné přestat kompostovat, lidé vrací svoje zbytky zahrádce, jsou u toho nulové náklady na svoz,“ uvedla Soňa Valčíková, koordinátorka projektu Kompostuj. cz.
A je tu ještě jedna neznámá. Kapacita litomyšlské kompostárny by se měla příští rok zvýšit na 1 500 tun bioodpadu, což je o 1 300 tun více než dosud. Není zatím jasné, co bude Litomyšl s vyrobeným substrátem dělat. Měla by jej správně využít na veřejných plochách.
Místostarosta Litomyšle Michal Kortyš upozorňuje, že obce si jej budou muset odvážet zase zpátky. „Substrát se použije zpět do veřejných ploch, ale pro všechen materiál využití mít nebudeme,“ poukázal.
