Když se návštěvník zeptá jedné z kurátorek výstavy, který z pardubických projektů ji potěšil právě tím, že se neuskutečnil, pak neváhá. Je to naddimenzovaný věžák.
"V místě po bývalém hotelu Veselka se plánoval ke konci osmdesátých let objekt s dvaceti poschodími, dominanta, která měla být protikladem k Zelené bráně. Jsem moc ráda, že se s ním po roce 1989 přestalo počítat, na Pardubice by to byla až příliš veliká budova. Palác Magnum na tomto místě mně proti ní přijde pěkný," řekla pracovnice archivu Tereza Siglová.
Lze s ní jen souhlasit. Z té doby pochází i další neuskutečněný projekt, dostavba Prioru ve stejném duchu.
Obří dvacetiposchoďový dům měl být při cestě z historického centra k nádraží úvodem ke vstupu do moderní čtvrti podél Palackého třídy. Městský národní výbor v Pardubicích vyhlásil soutěž na takzvaný Integrovaný objekt Veselka v roce 1986. Budova měla být vysoká 77 metrů.
V prvních čtyřech poschodích měly sídlit obchody, stranické organizace a restaurace. V pátém poschodí se nacházela terasa. Šesté až dvacáté poschodí bylo určeno k bydlení.
Vítězný projekt navíc umístil pod prosklenou kopuli bar pro 36 osob s výhledem na centrum města. Stavba měla být zahájena v roce 1989.
Místo Továrny mlýnských strojů mělo být sídliště Přednádraží
Po výstavbě nádraží v devatenáctém století lemovaly Palackého třídu směrem k nádraží neboli starou cestu na Prahu průmyslové stavby jako třeba lihovar, cukrovar, pivovar či továrna na mlýnské stroje. Ty měly ustoupit rozsáhlé výstavbě takzvaného sídliště Přednádraží.
"Podrobný územní plán Veselka - Nádraží z roku 1969 počítal s bytovou výstavbou po obou stranách Palackého třídy. Ze severní strany měl zmizet podnik Továrny mlýnských strojů, do roku 1975 se počítalo se zrušením dalších průmyslových podniků a mělo vzniknout nové městské centrum jako protějšek Nového města s náměstím Budovatelů," uvádějí autorky výstavy.
Toto náměstí, dnešní Masarykovo, se mělo stát novým centrem města. Tím se stalo definitivně až po otevření "chrámu konzumu" - Afi Paláce - před pěti lety.
Kromě bytových a obchodních domů či restauračních zařízení se před desítkami let plánovala výstavba Hudebního centra jako sídla Východočeského komorního orchestru a také víceúčelové stavby s vnitřním areálem, takzvaná Budova občanského vybavení. Částí projektované bytové výstavby je sídliště na nábřeží Závodu míru.
V době, kdy ještě nehrály při uvažování o investicích roli evropské dotace, měla blíže nádraží vzniknout soustava křižovatek, trasa silnice první třídy číslo 36 se měla mimoúrovňově křížit s Palackého třídou a dál se silnicí K Polabinám. Znamenalo by to zbourání lihovaru a vlečky k nádraží.
Autobusové nádraží pak přicházelo v úvahu i vedle pošty či v prostoru, kde dnes stojí supermarket Lidl.
Jak už to tak bývá, běh života a funkcionáři leccos z někdejších představ změnili, pozastavili či úplně zrušili. Někdy ku prospěchu města, jindy zase i vzhledově přijatelnější projekty neobstály ve srovnání s těmi vybranými.
