Primář pardubické porodnice Germund Hensel říká, že kdo není s finanční situací...

Primář pardubické porodnice Germund Hensel říká, že kdo není s finanční situací spokojen tady, nebude nakonec spokojen ani v Německu. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Odcházet za penězi nemá význam, říká německý primář

  • 9
Před sedmi lety opustil lékař Germund Hensel nemocnici v Německu a s nijak výraznou znalostí češtiny nastoupil jako lékař pardubické porodnice. Po pár letech se tady stal primářem a říká, že o případném návratu do Německa zatím neuvažuje. Kvalita německých nemocnic se podle něj u nás dost přeceňuje.

Primář pardubické porodnice Germund Hensel se poněkud vymyká typicky české představě běžného lékaře porodníka.

Právě v dobách, kdy jeho kolegové plánovali hromadný odchod na Západ za lepším výdělkem, on sám opustil nemocnici v malém městě na jihu Německa a se svou českou ženou se odstěhoval do Čech. Zvolil tedy u lékařů přesně opačnou cestu, než je obvyklá. „Musel jsem si zvyknout na tři věci: na jinou nemocnici, na jinou zemi a na jinou řeč,“ říká Germund Hensel.

Jaká cesta vás přivedla z Německa do Čech?
Je to jednoduché, mám českou manželku, přišel jsem sem s ní.

Sledoval jste před pár lety lékařskou výzvu Děkujeme odcházíme, kdy porodníci hrozili odchodem na Západ?
To jsem samozřejmě sledoval. Myslím ale, že důvody k odchodu byly různé. Jedna věc jsou peníze. Je pravda, že na Západě jsou ty peníze větší. To je jasná věc. Jenomže v životě se nepočítá všechno na peníze. Důležité je třeba sociální okolí, lidé, se kterými žijeme. Myslím, že ti, kteří chtěli jít odsud kvůli penězům, nemohli tušit, jak se jim bude třeba v Německu líbit.

S trojnásobným platem se může líbit leckde.
Já myslím, že kdo není s finanční situací spokojen tady, nebude nakonec spokojen ani v Německu nebo jinde na Západě.

Vy jste nikdy nepomyslel na návrat do svého rodného Německa?
To mě samozřejmě napadlo několikrát. Ale zatím to v plánu kvůli rodině nemám.

Jak jste třeba uměl česky po vašem příchodu?
Uměl jsem tak středně česky, často jsem sem jezdíval. Ale první měsíce byly dost tvrdé. Primářem jsem však teprve rok. Přesněji řečeno, příští týden to bude rok.

Byl to pro vás přechod na horší vybavení nebo menší finanční možnosti nemocnice?
To se tak nedá říct. Já jsem v Německu působil v menší nemocnici. Například endoskopické vybavení bylo v Pardubicích na lepší úrovni, stejně tak čerstvě zrekonstruovaná budova. Co mě nejvíc překvapilo je, že každý lékař má svůj lékařský pokoj.

To v Německu není?
Ne, to má jenom šéf, nebo asistenti, ale čerstvý medik rozhodně ne.

To zní, jako když se vám po německé nemocnici vůbec nestýská...
Jedna věc tam byla lepší, a to je kvalita jídla. To bych chtěl změnit, aby naše pacientky měly lepší stravu.

Jak se vlastně poměřují porodnice, proč se o některých říká, že jsou dobré, když je dnes péče tolik standardizovaná?
To je často diskutované téma. První věc je, jak se v nemocnici rodička cítí. Jak splňuje její představy. Taky ale hrají roli třeba osobní vazby nebo známosti. A třetí věc je medicínská úroveň nemocnice. I když je péče standardizovaná předpisy, tak se mohou vyskytnout různé výjimečné problémy, které nelze předpovídat.

A kam patří pardubická porodnice?
Samozřejmě, že doufám, že patříme k tem lepším. Jsme krajská nemocnice, takže tady provádíme i předčasné porody od 32. týdne těhotenství. Máme tady i dětské oddělení pro předčasně narozené děti, které nám sem posílají okresní nemocnice. I když samozřejmě například fakultní nemocnice v Hradci Králové je v tomto ohledu ještě lépe vybavená.

Přesto se dá říct, že se vám rodičky nevyhýbají. Kolik se u vás vlastně narodí ročně dětí?
Za rok 2013 to bylo 1 382 dětí.