Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plánovaný výzkum hrobky Pernštejnů byl zrušen. Chybí peníze

  10:25aktualizováno  10:25
Plánovaný unikátní antropologický výzkum ostatků Vojtěcha z Pernštejna, které jsou uloženy v kostele svatého Bartoloměje v Pardubicích, měl být hlavním hřebem letošních oslav v rámci roku Pernštejnů, ale nakonec byl zrušen. Prý by za statisíce nepřinesl nic převratného.

Vojtěch z Pernštejna vede zubra. Toto zobrazení mohou lidé vidět na pardubické Zelené bráně. On sám se zasadil o umělecká díla, která dodnes zdobí pardubický zámek. Patří mezi ně například obraz s vrtkavou štěstěnou Fortuna Volubilis. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Vědci tak nechají hrobku muže, který stál u rozmachu Pernštejna, zavřenou a nebudou bádat nad tím, proč šlechtic roku 1534 vlastně zemřel.

"Není k dispozici dostatek peněz, aby se podařilo zajistit vše, co je k tomu podle nás nezbytné," uvedl Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd ČR pro Lidové noviny, které na odložení výzkumu upozornily jako první.

Špatná zpráva se dostala už i na magistrát, který chtěl arciděkanství, jemuž hrobka patří, poslat sto tisíc korun na průzkum ostatků. Ty leží už 478 let v kostele sv. Bartoloměje. Dalších sto tisíc plánovalo poslat vedení kraje.

"Už nám z arciděkanství přišel dopis, že dotaci na průzkum nechtějí, že se žádný dělat nebude. Prý v tuto chvíli není možné sehnat dostatek peněz," uvedl náměstek primátorky František Brendl. Je podle něho velká škoda, že se hrobka neotevře.

"Právě slavíme rok Pernštejnů, kteří pro Pardubice znamenali hodně. Tohle mě proto vážně mrzí. Průzkum měl být vrcholem oslav, mohli jsme se dozvědět zajímavé informace," dodal Brendl.

Na nečekané prodražení akce mělo vliv hlavně to, že odborníci z Akademie věd měli obavu z toho, že by se za výzkum utratilo příliš mnoho peněz a navíc zřejmě zbytečně.

"Žádost o průzkum neuvádí žádný odborný důvod, který byl adekvátní k provedení rozsáhlého a finančně velmi náročného průzkumu," uvedl Jan Frolík ve svém stanovisku, ve kterém nedoporučuje otevírat hrobku.

Vojtěch z Pernštejna

Nejvyšší hofmistr Království českého, který žil mezi léty 1490 -1534, patřil k nejvýznamnějším velmožům své doby. Po vymření českých Jagellonců v roce 1526 se o něm spekulovalo jako o možném českém králi, sám ale podpořil volbu Ferdinanda I.
Habsburského. Stál u rozvoje města Pardubice.

Stejné důvody zabránily v připravovaném bádání už v roce 1995. Tehdy archeologové prozkoumali celý chrám sv. Bartoloměje, do Vojtěchovy hrobky však jen krátce nahlédli minikamerou.

Například podle odborníka na rod Pernštejnů Petra Vorla to tak bylo dobře. "Víme, že uvnitř není žádný poklad. Je otázka, zda prostor narušovat. To byl problém i roku 1995. Nebyly peníze, vhodná technika ani čas," uvedl Vorel.
 
Ovšem například pardubický historik Jiří Kotyk má za to, že by se průzkum udělat měl. "Nejenže letošní rok je prohlášen za rok Pernštejnů, ale navíc víme, že stav uvnitř hrobky není nejlepší a rychle dochází k degradaci," uvedl.
 
Zatím se tak vědci ani veřejnost nedozvědí, jak to bylo se smrtí Vojtěcha v březnu 1534. Tu obestírají spekulace, že mohl být otráven. Také se traduje, že kdo otevře hrobku, zemře. Za to prý může kletba jeho ženy Johanky z Vartmberka, kterou vyslovila při pohřbu svého muže.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.