V pardubickém krematoriu se natáčel slavný film Spalovač mrtvol

V pardubickém krematoriu se natáčel slavný film Spalovač mrtvol | foto: Michal Klíma, MAFRA

Krematorium známé ze Spalovače mrtvol se předvede na výstavě

  • 0
Na pardubickém zámku byla otevřena výstava k 90. výročí existence pardubického krematoria. V architektonicky unikátní stavbě se v šedesátých letech natáčel slavný Herzův film Spalovač mrtvol. A stále vypadala moderně, ačkoli byla postavena už v letech 1921 až 1923.

Návštěvníci výstavy mohou spatřit například původní knihy žehu, matriky zpopelněných včetně zápisu o první kremaci ze dne 29. září 1923. Dále pietní sklo, svícny, urny jako umělecké předměty, model krematoria i videoprojekce s ukázkami jeho exteriéru a interiéru.

Putovní výstavu uvidí zájemci v Hradci Králové, Chrudimi i Praze, do pardubického zámku se vrátí na zářijové vyvrcholení jubilejních oslav od vzniku národní kulturní památky.

Jedním z nejzajímavějších exponátů na výstavě k 90. výročí existence krematoria jsou nerealizované soutěžní návrhy na budovu. Konkurenty Pavla Janáka byli tehdy v roce 1919 význační architekti jako jsou Bedřich Feuerstein, Jindřich Kroha, Otakar Novotný, Vlastislav Hofman a další.

"Tehdy se sešla spousta návrhů ve stylu kubismu, hlavním stylu doby. Architekt Janák se přihlásil s návrhem, který byl sám o sobě také kubistický a porota byla se všemi návrhy nespokojena. Proto první cenu neudělila vůbec, druhou udělila Janákovi a návrh mu vrátila k přepracování," řekl spoluautor výstavy Michal Šeba.

Architekt pak přepracoval budovu krematoria tak, že ke kubistickým tvarům přidal styl rondo, tedy proužky, obloučky a další ozdoby. A to už bylo ke spokojenosti pardubických radních.

Budova krematoria má celosvětový význam

Někdejší spolupráce radních a Pavla Janáka byla natolik šťastná, že dnes patří budova mezi základní díla české architektury dvacátého století.

"Má nejen evropský, ale i celosvětový význam. Tehdy nebylo tolik architektů jako dneska, ale ti, kteří se soutěže zúčastnili, to byla významná jména, která se zapsala do dějin československé architektury. Jsem rád, že se tak Janák mohl v Pardubicích zapsat, navíc s mým otcem připravovali první skicy pro pardubický letní stadion a Tyršovy sady," řekl při zahájení výstavy architekt Miroslav Řepa.

Význam stavby připomene i chystaná publikace k jejímu výročí, tematická edice poštovních známek nebo filmový spot s hercem a architektem Davidem Vávrou. Zájemci budou moci krematorium v letošním roce navštívit mimo jiné při Muzejní noci nebo v rámci Dnů evropského dědictví.