Pardubická univerzita nepatří mezi ty nejstarší u nás, svůj věhlas si i přesto získává nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Svědčí o tom i příklad indického vědce Dineshe Pathaka.
Ten se v loňském roce zúčastnil setkání vybraných mladých vědců s nositeli Nobelovy ceny v německém Landau.
"I přes své mládí je velmi aktivní, publikoval několik statí v odborných časopisech a doslova šok pro mne byl, že už mu vyšla kniha v prestižním nakladatelství LAP," uvedl na adresu vědce šéf výzkumníků Tomáš Wágner, který ho získal do svého týmu.
Lambert Academic Publishing je přitom nakladatelství, kde vyšly knihy několika laureátů Nobelovy ceny: matematičky Iriny Dorci nebo studie trojice Mohammad Jalaluddin, Mohamed Faizuddin a Mohammad Moinuddin věnovaná nanotechnologiím.
Solární energie má dle špičkového vědce budoucnost
Do Pardubic se dostal doktor Pathak po výběrovém řízení, v němž zdejší univerzita hledala odborníky na vývoj nových materiálům pro alternativní zdroje energie. "Mým úkolem je studovat hybridní vrstvy pro fotovoltaické články, které jsou použitelné pro transformaci slunečního záření na elektrickou energii," upřesnil svou roli vědec.
Při výběru Pardubic sehrála podle něj především skutečnost, že zdejší univerzita a výzkumný tým profesora Wágnera spolupracují při vývoji fotovoltaických článků také s Českou akademií věd a některými pracovišti v zahraničí včetně vědeckých pracovišť a univerzit v Japonsku a Velké Británii," dodal.
Zájem doktora Pathaka o obnovitelné zdroje je dlouhodobý, podle jeho slov jednoduchý. "Svět potřebuje stále více energie a zásoba fosilních paliv není neomezená. Já osobně považuji solární energii za jednu z těch lepších alternativních variant," dodává Pathak.
Jedním z problémů současné výroby energie ze slunce je její skladování, finanční náročnost při výrobě fotovoltaických článků a skutečnost, že se některé komponenty vyrábějí z toxických materiálů.
V Pardubicích chce vydržet ještě déle
"V týmu profesora Wágnera se snažíme společně s pracovišti v dalších ústavech v zahraničí snížit náklady na výrobu fotovoltaických článků. Hledáme také cesty, jak kadmium a další toxické látky nahradit články hybridními, které budou daleko šetrnější k životnímu prostředí," vysvětluje indický vědec.
Dinesh PathakNarodil se v roce 1980 ve městě Bhatelh v Indii. Vystudoval státní univerzitu v Hamirpuru, titul magistra i doktorát získal na Fakultě kondenzovaných látek v Amristaru v indickém Pandžábu. Po studiích působil jako vědecký pracovník v Indian Institute of Technology v Roorkee. Více než pět let přednášel na univerzitách v Číně, Polsku, Španělsku, Německu a USA. Od září 2012 působí na Univerzitě Pardubice, kde má kontrakt do jara 2015. Vědecké stati publikoval ve dvanácti odborných časopisech. |
Navzdory tomu, že působil na vědeckých pracovištích a univerzitách v několika zemích včetně Itálie, Německa, Číny nebo USA, pro své současné působení si vybral Pardubice, aby pomohl dále rozšiřovat spolupráci zdejší univerzity s dalšími vědeckými pracovišti, které se těmito problémy zabývají.
"Zanedlouho mne čeká mimo jiné také tříměsíční stáž na univerzitě v kanadském Torontu, kde budu působit právě jako zástupce pardubické vysoké školy," prozradil Pathak své plány do budoucna. Patří mezi ně i záměr působit na pardubické univerzitě i po skončení současného kontraktu v roce 2015.
"Proč bych chtěl v Pardubicích zůstat? Odpověď je vcelku jednoduchá. Tým profesora Wágnera odvádí ve výzkumu vynikající práci. Již řadu let tu každoročně vydávají kvalitní vědecké publikace a jsem přesvědčen, že si tahle skupina spolu s Japonci a Brity najde místo mezi těmi nejlepšími týmy," dodává indický vědec Dinesh Pathak.
V Evropě je navíc podle něj jen málo míst, kde by se tak intenzivně věnovali vývoji nového druhu fotovoltaického materiálu, který je znám jako třetí generace solárních buněk a čtvrtou generací, organickoanorganickému hybridu, které mají najít uplatnění hlavně v ohebných a flexibilních elektronických zařízeních.
