Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Pankráci ožije proces, v němž kněz a studenti dostali přes 200 let

  13:58aktualizováno  13:58
Budoucí právníci připomenou vykonstruovaný proces s knězem a rektorem piaristické koleje Františkem Stříteským a dalšími třiadvaceti lidmi. Obvinění tehdy byli v souhrnu odsouzeni k 220 letům vězení. Studenti příběh sehrají v porotní síni pražského Vrchního soudu na Pankráci.

Historik Martin Boštík, který vydal Monsterproces Stříteský a spol. v roce 2004. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Rekonstrukci soudu provedou posluchači Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Opakování litomyšlského monstrprocesu z padesátých let pod názvem „Stříteský a spol.“ se má stát jedním z vrcholů letošního ročníku festivalu proti totalitě Mene Tekel.

Je to příběh rektora litomyšlské piaristické koleje Františka Ambrože Stříteského, který v roce 1950 ukryl několik nefunkčních zbraní, aby pomohl svým studentům. A také „teroristické skupiny Ata“, jak tajná policie nazvala několik skupin studentů, členů Junáka a mladých lidí, kterým se nelíbil nástup komunistického režimu. Veřejně proti němu vystupovali a vyzývali například letáky k jeho změně.

Posluchači Právnické fakulty Univerzity Karlovy ztvární průběh soudního procesu v porotní síni pražského Vrchního soudu na Pankráci.

„Tématem letošního desátého ročníku je společenský, duchovní a kulturní život dětí a mládeže v době nesvobody. Proto jsme hledali kauzu, v níž by hlavními protagonisty byli mladí lidé,“ uvedla za organizátory festivalu Daniela Řeřichová. Zájemci mohou rekonstrukci sledovat v sobotu od 14 hodin na webu České televize.

Scénář rekonstrukce využívá publikace, kterou v roce 2004 zpracoval historik Regionálního muzea v Litomyšli Martin Boštík. „Jsem zvědavý, jak si studenti s tématem poradí,“ zmínil historik.

„Výsledný tvar je také umocněn o osobní výpovědi některých přímých účastníků tehdejšího procesu, takže získal velmi autentickou podobu,“ řekla Daniela Řeřichová.

Portrét Stalina skončil v záchodové míse

Rozbuškou pro zatčení studentů a rektora se stal incident, kdy dva ze studentů zhanobili portréty Klementa Gottwalda a J. V. Stalina. Obraz generalissima přitom spláchli na gymnáziu do mísy na toaletě. Zápletka trochu podobná slavnému Vyššímu principu rozjela zatýkání asi dvou desítek mladých lidí. Komunistická moc je postavila v říjnu roku 1950 před soud ve Smetanově domě v Litomyšli a osmi z nich dokonce hrozil trest smrti.

U obviněných našli sedm zbraní a větší množství ostrých nábojů z vojenských pušek, samopalů, automatických pistolí a elektrická rozněcovadla. Zbraně byly ale už v době zabavení nefunkční.

„Jednalo se převážně o válečné relikty po německé armádě. Odhozených zbraní, které se pro svoji lehkou dostupnost dostaly do vlastnictví mnoha lidí, bylo na Litomyšlsku velké množství. Odsouzení v žádném případě nehromadili zbraně s úmyslem je použít proti jiným osobám ani za účelem státního převratu. V době po únoru 1948 se však každá z těchto zbraní mohla stát důvodem pro obvinění ze zločinu proti republice,“ řekl historik Boštík.

Prokurátor obvinil celkem dvacet čtyři osob ze spolčování se navzájem i s jinými osobami za účelem zničení nebo rozvrácení lidově demokratického zřízení zaručeného ústavou.

Podle vyšetřovatelů stál v pozadí celého dění a ilegální organizaci ATA podle příkazů z Vatikánu řídil gymnaziální profesor a rektor litomyšlské piaristické koleje František Ambrož Stříteský. Tím se podle obžaloby zařadil mezi ty, kdo se spolčují s imperialisty, a tak napomáhají podněcovatelům atomové války.

Stačila by jim povinná brigáda v dolech, navrhovala soudružka

Soud ve Smetanově síni byl plný nenávisti. Rodinní příslušníci museli sedět až vzadu, spoustu židlí zabírali studenti z pardubických škol, aby viděli, jak mohou jednou dopadnout. Obžalovaní studenti ale zůstali vzdorní a uchovávali si odstup. Možná si neuvědomovali, co jim hrozí.

Co psal komunistický tisk

Z článku Teroristická skupina Ata ve službách Vatikánu: „...litomyšlští velezrádci se chtěli spojit se skupinou budislavských teroristů a chystali se postavit i amatérskou vysílačku a konečně na návrh Čestmíra Horáka pomýšleli navázat styk s americkou službou prostřednictvím sekty mormonů.“

„Stříteský měl prsty i v hromadění zbraní, které s Novotným schoval v kostelní věži... Tak se připojil k vatikánským agentům, kteří bez rozpaků znesvěcují chrámy, zneužívajíce je jako skrýší zbraní a kteří kněžským rouchem a pláštíkem náboženství zakrývají své spolčení s imperialisty a štváči atomové války.“

Rodiče několika studentů se vypravili do Prahy žádat o pomoc litomyšlského rodáka a tehdejšího ministra školství a osvěty Zdeňka Nejedlého. Ten je ale odmítl oficiálně přijmout, přičemž na ně křičel, že „reakce musí být zničena jako klubko zmijí“.

František A. Stříteský dostal 25 let, student Miloslav Kohout 20 let, Václav Novotný 20 let, Blanka Zachová 15 let a Čestmír Horák 22 let. Ostatní od půl roku do osmnácti let, ale už v roce 1951 byl řadě odsouzených trest podstatně zkrácen.

Například komunistka Marie Komárková z Prahy, která podle všeho znala velmi dobře litomyšlské poměry, napsala státnímu prokurátorovi 2. dubna 1951, že mnohým z odsouzených z Litomyšle by za jejich nerozvážnost úplně stačila povinná brigáda v dolech. Po změně politické situace byli 28. září 1990 všichni odsouzení rehabilitováni Krajským soudem v Hradci Králové.

Studenti právnické fakulty dosud představili na minulých festivalech Mene Tekel kauzy jako Případ „kulačky“ Marie Švejdové, případ letce RAF Josefa Brykse či případ studenta a později spisovatele Karla Pecky.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.