Bazén v Litomyšli je jedním z více příkladů smysluplného využívání eurodotací v Litomyšli.

Bazén v Litomyšli je jedním z více příkladů smysluplného využívání eurodotací v Litomyšli. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Kam míří miliardy z Unie. Pardubicko je v čele, Orlickoústecko vzadu

  • 1
Z evropských fondů přiteklo do Pardubického kraje soukromým firmám i veřejným subjektům kolem 21 miliard korun. Nejvíce peněz za období 2007 až 2013 se podařilo získat žadatelům z okresů Pardubice a Chrudim.

Radní Lanškrouna se v minulých letech dvakrát pokusili získat pro rozvoj města velký balík peněz z Bruselu. Ale ani jednou jim to nevyšlo. Nejdříve neuspěli s žádostí o dotaci na stavbu koupaliště za 70 milionů a poté ani na vybudování IQ parku za více než sto milionů korun. Oba projekty jsou už v podstatě mrtvé.

„Osobně jsem výstavbu koupaliště nepodporoval, celá koncepce bazénu, jenž by byl jakousi součástí Dlouhého rybníka, který nám navíc ani nepatří, se mi nelíbila,“ uvedl místostarosta Lanškrouna Bohumil Bernášek z ČSSD.

Podle analýzy projektu Česko v datech právě na Orlickoústecku si veřejné subjekty při čerpání eurodotací vedly v kraji nejhůř, když získaly jen 1,7 miliardy korun, tedy něco přes dvanáct tisíc korun na obyvatele.

Pro srovnání - na Chrudimsku to bylo 2,7 miliardy, 26 tisíc korun na hlavu, na Pardubicku dokonce přes pět miliard. Všichni žadatelé o dotace včetně soukromých firem z Pardubického kraje obdrželi kolem 21 miliard korun z Unie.

Ve skutečnosti do kraje přišlo peněz z Unie ještě víc. Když SŽDC získala na průjezd přes železniční uzel Ústí nad Orlicí bezmála 700 milionů, ve statistice tyto peníze naskočily na konto Prahy. A podobně když Pardubický kraj dostal peníze na silnice na Orlickoústecku, ve statistice si polepšil pardubický okres.

Ani vedení Pardubického kraje proto dodnes netuší, kolik do jednotlivých okresů a celého kraje přiteklo eurodotací. „Budeme žádat Ministerstvo pro místní rozvoj o data, která by nezohledňovala dotace podle sídla žadatele, ale podle místa dopadu,“ řekl Pavel Kalivoda, který na krajském úřadu řídí odbor starající se o čerpání dotací z fondů Unie.

Už dnes je ale zřejmé, že některá města právě na Orlickoústecku nebyla v získávání dotací moc úspěšná. Například Choceň vyčerpala 52 milionů, stejně velká Polička 148 milionů. Starosta Chocně Ladislav Valtr uznal, že město mohlo a i mělo čerpat dotací víc. Podle něj však dotace skrývají nebezpečí neuvážených investic.

„Vidina dotací je na první pohled sice lákavá, ale nutně ne vždy dlouhodobě smysluplná. Lze nalézt řadu případů, kdy se tehdy někteří starostové snažili za každou cenu čerpat nějaké ty dotace, aby bylo hlavně něco nového rychle vidět. Pak to však pocítí jejich nástupci, kteří budou mnoho let poté platit ztrátové provozy,“ uvedl.

Choceň o dotace moc nestála, Polička na ně vsadila

Potíž spočívá v tom, že s eurodotacemi se snadněji financují akce, které nejsou nezbytné, ale představují spíše třešničku na dortu. Jako byl třeba bazén v Litomyšli, nové muzeum v Chrudimi či kulturní dům v Hlinsku. Choceň to tak nechtěla.

Kolik milionů korun získala města z EU

Pardubice 542 - Litomyšl 418 - Chrudim 302 - Moravská Třebová 266 - Česká Třebová 189 - Svitavy 184 - Vysoké Mýto 176 - Hlinsko 148 - Polička 148 - Letohrad 120 - Ústí nad Orlicí 97 - Přelouč 87 - Lanškroun 70 - Choceň 52 - Žamberk 33

Pramen: Údaje z vybraných měst za plánovací období 2007-2013.

„Tehdejší zastupitelé dali vyšší váhu spíše infrastrukturním záměrům, mnoho vlastních investičních prostředků bylo směřováno do rekonstrukcí ulic, chodníků, veřejného osvětlení a podobně,“ řekl Valtr.

Ústí nad Orlicí stačilo z Unie necelých sto milionů. Třetina z toho padla na park Kociánka, o němž určitě nelze říct, že jej město nutně potřebovalo. Jeho žulovo-betonové kruhy místní nepřijali a opozice stavbu kritizovala natolik úspěšně, že vyhrála volby.

Naopak Česká Třebová je učebnicovým příkladem toho, jak šanci nabízenou z Bruselu využít. Město získalo z Unie 131 milionů, za něž vybudovalo nový dopravní terminál, který dnes slouží lidem z širokého okolí.

Velice dobře si vedla Polička, která si rozšířila průmyslovou zónu, modernizovala kanalizaci a vylepšila hrad Svojanov. „Peněz bylo hodně. Někde se dotace utrácí za hlouposti, nám se je dařilo dát do rozumných věcí. Jsem hrdý, že nemáme žádné úvěry,“ sdělil starosta Poličky Jaroslav Martinů.

Z přehledu vyčnívá Litomyšl, která získala stamiliony na obnovu zámeckého návrší díky zámku UNESCO, ostatní města takovou šanci neměla.

Hejtman Martin Netolický řekl, že Pardubický kraj jako investor využíval peníze z Unie plošně tak, aby to bylo spravedlivé.

„Podle mých analýz mi nejhůře z toho vyšlo Vysoké Mýto, kde jsme dávali peníze jen do učiliště. Jinak si ale myslím, že investice kraje jsou relativně rovnoměrně rozprostřeny po celém území,“ uvedl Martin Netolický.