Archeologové objevili v Chrudimi židovskou rituální lázeň.

Archeologové objevili v Chrudimi židovskou rituální lázeň. | foto: Jan Frolík

Archeologové objevili v Chrudimi starou lázeň pro židovské rituály

  • 0
Na staveništi podzemních garáží u chrudimského hotelu Bohemia pracovali archeologové už čtyři měsíce a do skončení prací chybělo jen pár dní. V posledním dosud neprozkoumaném kousku půdy budoucích garáží na ně však čekal mimořádný nález.

Objevená vzácnost byla mikve, židovská rituální lázeň. "V roce 1803 určitě neexistovala, nyní bádáme, do jaké minulosti ji máme posunout. Nemůžeme se splést, když ji zasadíme do 17. nebo 18. století. Pokud se to potvrdí, pak je to zatím jediná dochovaná a nalezená lázeň tohoto typu v Pardubickém kraji," řekl archeolog Jan Frolík.

Lázeň zvanou mikve tvoří dvě pískovcové nádrže, ke kterým vedly schody. Bazénky s přírodní vodou sloužily k rituálnímu očištění osob nebo předmětů. Ponoření do mikve je také nezbytnou součástí konverze k judaismu.

V Česku nyní slouží Židům k očistné lázni pouze dvě takové lázně. Z Pardubic nejbližší jsou zřejmě v Dobrušce na Rychnovsku, kde je mikve přístupná při prohlídce muzea.

Před několika lety ji archeologové hledali u synagogy v Heřmanově Městci, ale zjistili, že už je definitivně zničená.

Mikve by mohla zůstat v garážích, naznačil archeolog

Jaké budou další osudy mikve, se zatím neví. Podle Jana Frolíka jsou tři možnosti - nejraději by přivítal tu první.

"První variantou je, že v garážích zůstane a lidé si ji budou moci prohlížet. Druhou je ta, že zůstane zachovaná, ale zasype se a nebude vidět. Třetí varianta je, že se nález rozebere a přenese na jiné místo," řekl Jan Frolík.

Frolík si myslí, že viditelné zachování mikve může přispět k lepší propagaci hotelu. Do budoucnosti místa však už nebudou mluvit archeologové, ale jednání památkářů s investorem stavby hotelových garáží.

Starodávná lázeň není jediným přínosem archeologických průzkumů. Podle Jana Frolíka ukazuje toto místo nepřetržitý vývoj předměstí od 13. do 20. století.

V zemi však archeologové nalezli i pozůstatky pravěkého sídliště zemědělců z doby pět tisíc let před naším letopočtem. Anebo keramiku a další drobné stopy přítomnosti slovanských předků z 10. století.

"Zřejmě se jedná o stopu zatím neznámého sídliště v zázemí hradiště, které tehdy již existovalo na místě historického centra Chrudimi," dodal Frolík.