Jednou z investic na dluh by měla být v Ústí nad Orlicí sluneční elektrárna. Ilustrační foto.

Jednou z investic na dluh by měla být v Ústí nad Orlicí sluneční elektrárna. Ilustrační foto. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Města se zadlužují. Kvůli elektrárně či akvaparku

  • 1
Kde je hranice, za kterou dluh táhne ke dnu? Je to 500 milionů korun, které se chystá si půjčit radnice Pardubic? Nebo stačí sto milionů v Ústí nad Orlicí? Obě města stojí před klíčovým rozhodnutím.

Zadlužit se a zvelebit město, nebo se držet při zdi bez dluhů? To řeší právě dnes radnice v Ústí nad Orlicí. Jde o to, zda město zadlužit kvůli stavbě sluneční elektrárny a nákupu bývalé fabriky Perla zároveň.

Podle opozice chce radnice zasadit městskému rozpočtu několik doslova bolestných ran. "Zadlužení dosáhne sto nebo sto padesáti milionů korun. To už je významné. Jednou z toho bude pro město obrovské splácení," varuje opoziční zastupitel Ústí Martin Mejdr.

Jedná se o to, zda Ústí koupí továrnu Perla. Za třicet milionů korun. Kde je vezme? Na naprostou většinu si vezme úvěr. Není na tom nic divného, město slibuje lidem už dva roky, že areál uprostřed Ústí koupí a udělá z něj novou čtvrť. Jenomže utrácení se ve městě poněkud nashromáždilo.

Sluneční energie: místo výdělku půjčka

Další ranou pro pokladnu zřejmě bude stavba fotovoltaických elektráren. Městská společnost Tepvos chce vystavět velkou sluneční elektrárnu a vydělávat na ní miliony. Do městského rozpočtu mělo původně jít 4,6milionů korun po dobu dvaceti let jako nájem, čili výdělek z investice. Jenomže tak hezkou vizi nakonec Tepvos městu nenabízí.

Dluhy a příjmy měst

v roce 2010 v milionech Kč:

Pardubice

Dluží: 21

Celkové příjmy: 2 000 (2 miliardy)

Chrudim

Dluží: 78,98

Celkové příjmy: 488

Svitavy

Dluží: 174,4

Celkové příjmy: 429

Ústí nad Orlicí

Dluží: 40

Celkové příjmy: 273

Banka by mu totiž za takových podmínek nepůjčila. Radnice bude naopak platit: 24 milionů jako navýšení základního jmění společnosti a za to utrží prvních deset let za nájem jen 1,2 milionu. Čili žádné vydělávání se v nejbližší době nekoná.

Aby si město udělalo nějakou finanční rezervu, vzalo si nedávno úvěr na zateplování škol, na které mělo původně peníze přichystané. A není to jediný úvěr: Ústí přece staví náměstí Kociánka za 62 milionů korun a na svou část investice si muselo půjčit. Bude po dvacet let splácet 1,2 milionu plus úroky.

Podle vedoucího finančního odboru Josefa Poláka si ale radnice půjčovat může. "K červnu jsme měli úvěry asi za čtyřicet milionů korun. To není nic. Platíme letos pět milionů korun jako splátku úvěrů. Přitom máme rozpočet tři sta milionů. Podle mne máme ještě prostor pro další úvěry. Časem dosáhne výše úvěrů kolem 100 milionů korun a to nepovažuji za nijak dramatické," říká Polák.

To ale není všechno, namítá opozice. "Kromě vnější zadluženosti je tady i vnitřní zadluženost. Město si začalo půjčovat samo z jedné kapsy do druhé," říká zastupitel Mejdr.

Připomíná, že radnice utrácí peníze z privatizace bytů, které má uložené ve fondu rozvoje bydlení. Ten je původně určen na dotace a půjčky pro stavbu či úpravu bytů. "Není to nic špatného. Ale jednou bude někdo muset mít odvahu říci: my už to nevrátíme, protože na to nemáme," dodal Mejdr.

Můžeme si to dovolit, říkají na radnici

Vedení města tvrdí, že si stále půjčuje v rozumné míře. "Když je město bez dluhů, je to samozřejmě lepší pro další léta. Opozice sice bude říkat, že bychom si na některé věci, jako je třeba náš podíl na Evropou financovanou Kociánku, neměli půjčovat. Na druhou stranu, kdybychom nic nepostavili, budou namítat: žádné fondy jste nevyužili, tak proč tam jste?" říká místostarosta Ústí Luboš Bäuchel.

Ale financování sluneční elektrárny je drahý špás i pro něj. "Fotovoltaika je otazník. Zvednu ruku pro navýšení jmění Tepvosu, jen když budu mít záruky, které nebudou město posílat do rizika," říká Bäuchel. Dodává, že o půjčení si na koupi továrny Perla taková diskuse nebude. Zastupitelé se už dříve vyjádřili, že se kvůli tomu zadlužit chtějí.

Zadlužování je teď velkým tématem i pro Pardubice, ty dnes dluží jen 21 milionů. Ale město si chce půjčit skoro půl miliardy na rekonstrukci plaveckého areálu

"Právě proto, že nejsme enormně zadluženi, můžeme tohoto postavení využít a na takhle významnou akci si úvěr vzít. Maximální výše úvěru by měla být 480 milionů korun s tím, že jej nemusíme vyčerpat celý,“ říká náměstek primátora Alexandr Krejčíř.