Zápasy pod otevřeným nebem lákají fanoušky, o čemž se přesvědčili nedávno v Brně. Svitavy i Žamberk však chtějí své stadiony zastřešit.

Zápasy pod otevřeným nebem lákají fanoušky, o čemž se přesvědčili nedávno v Brně. Svitavy i Žamberk však chtějí své stadiony zastřešit. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Města zastřeší poslední otevřené ledové stadiony, zimy jsou příliš teplé

  • 0
Před dvaceti lety znamenalo bruslení v malých městech automaticky sportování v přírodě na čerstvém vzduchu. Teď se ledové plochy v kraji ukrývají v méně či více podařených halách. I dva poslední otevřené stadiony v Žamberku a Svitavách zmizí zřejmě zanedlouho pod střechou.

Když letos Kometa pozvala Spartu na utkání pod otevřeným nebem, na brněnský stadion Za Lužánkami přišlo přes dvacet tisíc lidí. Zápasy ve stylu Winter Classic diváky baví. Ovšem jen jako výjimečné zpestření. Žamberk pořádá díky svému otevřenému stadionu takové zápasy pořád, ale stejně jako Svitavy má jasný plán - led musí zmizet pod střechou.

„Ano, když je krásné počasí, tak je otevřený stadion prima. Kolikrát se to ale za zimu stane? Jakmile prší, chumelí nebo fouká vítr, tak k nám jiné týmy nechtějí jezdit,“ řekl vedoucí žamberského hokejového mužstva Václav Brožek, který po posledním místním „Winter Classic“ leží doma s natrženým svalem. „Nechal jsem se přesvědčit, abych si šel zahrát. Udělal jsem největší chybu v životě. Ale počasí vyšlo,“ uvedl Brožek.

„Trochu se to ve mně pere, zda zastřešit, nebo ne,“ řekl starosta Žamberka Jiří Dytrt. „Vyrůstal jsem na zamrzlém rybníku, otevřený stadion je skvělý, je to sportování na čerstvém vzduchu. A zastavují mne lidé, kteří sem jezdí na zápasy a domlouvají mi, ať nezastřešujeme,“ uvedl.

Jenže doba se změnila a Žamberk stejně jako Svitavy se chystá zaplatit desítky milionů korun za novou halu.

Hokejisté tvrdí, že dlouhodobě hrát zápasy pod širým nebem nejde. V Žamberku je ještě vede nadšení, neboť venkovní hokejový stadion je starý teprve pět let. Jakýkoliv entuziasmus však zmizel ve Svitavách, kde tamní hokejisté před čtyřmi lety čekání na střechu nevydrželi a odešli hrát za jiná města.

„Přišel jsem nedávno na veřejné bruslení, kde bylo pět až osm lidí. Led tu funguje jen dva a půl měsíce v roce, to už je nenormální,“ uvedl Miroslav Sedlák, zastupitel a poslední předseda svitavského hokejového oddílu, který pozastavil svou činnost. Kdyby se led ocitl pod střechou, začal by se věnovat trénování mládeže.

Před deseti lety bylo možné udělat přírodní led

Pro zastřešení zimních stadionů mluví počasí, které hokeji pod širým nebem v posledních letech vůbec nesvědčí. „Ještě před deseti lety byly pořádné zimy, dal se udělat přírodní led. Teď to už možné není, počasí je docela jiné, jeden den mrzne, pak se zase rychle oteplí,“ uvedl Brožek.

Svitavy letos podruhé požádají stát o dotaci na zastřešení zimního stadionu, který by se mimo sezonu stal multifunkční sportovní halou. Pokud město dotaci získá, chce zastřešit ledovou plochu ještě v letošním roce.

„Zastřešit plochu by trvalo asi šest měsíců. Náklady jsou vypočteny na 20 milionů korun,“ sdělil místostarosta Svitav Pavel Čížek.

V Žamberku uvažují v trochu jiných dimenzích. Ze zastřešení zimního stadionu se má stát největší investice města v tomto volebním období. Součástí haly má být dvanáct šaten, prostor pro rolbu, místnosti na rozcvičení i restaurace. To vše za 40 až 50 milionů korun.

„Pokud budeme chtít dokončit infrastrukturu a parkoviště, tak se předběžné náklady mohou pohybovat kolem 70 milionů korun. V zastupitelstvu v tom máme velkou podporu i díky tomu, že trenéři to skvěle uchopili a máme tu šedesát mládežníků,“ řekl starosta Dytrt. Žamberk podle něj předpokládá, že celou investici nebude muset platit město.

,