Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

U pardubického zámku rybník nebude. Město tápe, co s podmáčenou loukou

  8:27aktualizováno  8:27
Pardubická radnice chce proměnit jedno z nejhezčích míst v okolí zámku. Plán, že se z louky za Příhrádkem stane rybník, ale neprošel. Ve hře jsou nyní dvě varianty. Jedna počítá s odvodněním, druhá s mokřadem.

Louka pod zámkem je dnes mokřad. Město přemýšlí, co s ní. | foto: Východočeské muzeum - archiv

Jedno z nejkrásnějších zákoutí Pardubic, louka mezi zámkem a Příhrádkem, přímo vyzývá k procházkám. Zastupitelé přitom uvažovali i nad tím, že by zde vyrostl rybník.

Nyní zvažují dvě možnosti: buď podmáčený prostor neměnit, nebo ho vysušit, aby se tu mohly pořádat kulturní akce.

"Na louce pod zámkem buď zůstane mokřad, který je zde prakticky již dnes, tedy travnatá plocha s úzkým potokem uprostřed, nebo bude voda kompletně vedena potrubím. Obě dvě varianty byly navrženy tak, aby co nejméně narušily současnou podobu, a nepočítají s otevřenou vodní plochou," řekl náměstek primátorky František Brendl.

Na louce vedle zámku bývalo před sto lety oblíbené kluziště.

Na louce vedle zámku bývalo před sto lety oblíbené kluziště.

Druhá varianta počítá se zrušením mokřadu u mostku. Louka by se tak vysušila a obyvatelé Pardubic by ji mohli využívat například k piknikům.

"Zastupitelé jsou rozděleni přibližně na dva stejně velké názorové proudy. Jedni by nic neměnili a druzí by louku využili k některým kulturním akcím," uvedl architekt a zastupitel Milan Košař.

V souvislosti s řešením severovýchodní části podzámeckého prostoru se v minulosti počítalo i se vznikem rybníku, který se měl objevit na louce mezi Příhrádkem a zámkem. Po zveřejnění původního plánu architekta Tomáše Jiránka se okamžitě začaly ozývat nesouhlasné hlasy historiků, aktivistů i mnoha zastupitelů.

Obranný systém

Louka mezi Příhrádkem a zámkem je pozůstatek středověkého obranného systému, který nechali vybudovat Pernštejnové. V případě, že se blížil nepřítel, mohl být příkop zaplaven. Po třicetileté válce do něho nechali šlechtici přivést vodu natrvalo, aby podpořili místní průmysl.

V 18. století si však měšťané stěžovali, že voda ničí domy v přilehlých ulicích. Šlechta jejich stížnosti vyslyšela. Od té doby těmito místy vede úzký potok, který přechází v mokřadní nivní louku.

Na konci 19. století začal toto místo využívat místní spolek jako improvizované kluziště.

"Myslím, že louka by měla zůstat ve stávající podobě. Jako klidné a příjemné místo na procházky a na venčení psů. Jsem rád, že se od nápadu s rybníkem snad již definitivně upustilo. I zrušení mokřadu s potokem je myslím zbytečné. Míst, která budou určená kulturním akcím, bude v Tyršových sadech dostatek," uvedl Košař.

"Rybník v těchto místech by byla skutečně hloupost. Narušilo by to ráz jednoho z nejkrásnějších pardubických míst," řekl pardubický historik František Šebek.

V dávné minulosti přitom okolí zámku zatopené několikrát bylo. "Jako součást opevnění nechali Pernštejnové vybudovat příkop, který mohl být v případě nebezpečí zaplaven. Oblast jinak pod vodou nebyla, protože by to narušovalo statiku okolních budov a hradeb," uvedl Šebek.

Po třicetileté válce místní šlechta podporovala koželužný průmysl a nechala příkop trvale zaplavit. V 18. století si však měšťané stěžovali, že voda ničí domy v Kostelní ulici. Obranný příkop byl již nadobro odvodněn.

"Mokřadní strouha, která kolem zámku protéká, je dnes živená pouze dešťovou vodou," řekl Šebek.

Pokud se v těchto místech někdy objevila větší vodní plocha, bylo to podle historika pouze v důsledku sezonních aktivit. "Jako například vytvoření umělého kluziště, které se zde pravidelně objevovalo na konci 19. a začátku 20. století," dodal Šebek.

Revitalizace podzámeckého biotopu je vyčíslena na 632 tisíc korun s DPH. Celou částku bude město hradit ze svého rozpočtu.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.