Nelibost nad novým logem kraje vyjádřilo během 48 hodin po vyhlášení ankety přibližně 1 800 lidí, podpořilo ho jen 180 hlasujících.
„Jestli toto logo znázorňuje cesty jako nejsilnější atribut kraje, pak nerozumím ani logice a prioritě výběru,“ reagoval například Petr Huňáček. „Logo, u kterého se musí vysvětlovat jeho logika, co tím chtěl autor říci, je z principu logo špatné,“ doplnil Jiří Koch.
Inspirací pro tvůrce loga jsou dopravní trasy od Trstěnické stezky a spojení mezi Vídní a polskou Vratislaví, přes železniční koridor, až po budoucí křížení dálnic D35 a D43. V symbolice se skrývá i odkaz na počet okresů (více o motivaci tvůrců jsme psali zde).
Diskutující se pozastavují i nad grafickým cítěním výběrové komise.
„Logo vybrala rada kraje po zadání prezentačních dárků, které jsou schopny produkovat chráněné dílny v kraji. Věřím, že pomůže jeho prezentaci. Proces přijetí jakéhokoli loga je dlouhodobý, podobně jako když se nelíbilo kdysi slovo Česko. Dnes ho užíváme a nepřijde nám to příliš divné,“ řekl první náměstek hejtmana Roman Línek.
Původní logo, které Pardubický kraj používal od svého vzniku v roce 2000.
Předtím se kraj prezentoval logem s motivem glóbu a panoramatu Kunětické hory. Podle autora slavného usměvavého loga polistopadového Občanského fóra, pražského designéra a typografa Pavla Štastného, bylo dobře, když kraj staré logo opustil. Ale ani to nové příliš nepochválil.
„Je rozhodně lepší, než bylo předtím, které bylo poplatné své době. Takže na jednu stranu je dobře, že ho kraj změnil, na druhou stranu to žádný zázrak není. Díval jsem se i na loga jiných krajů a není to o moc lepší. Hlavní problém pro mě je, že to není dostatečně výrazný symbol,“ řekl Pavel Šťastný.
Podle něj by identifikace motivu měla být jasná na první pohled, pochybuje, že Pardubický kraj vystihuje dopravní křižovatka.
Jedině cesty kraj spojují, tvrdí spoluautor loga
Spoluautor se brání. „Pardubický kraj je slepen z mnoha regionů, část patřila původně pod Moravu. Ty na sebe historicky nenavazují a nespojuje je nic, vyjma cest. V historii rostla nejprve sídla na původní stezce, další se pak rozrostla díky důležité železniční trati. A to je typické pro náš kraj,“ vysvětlil základní motiv loga architekt Přemysl Kokeš, vedoucí tvůrčího týmu.
Podle něj je Pardubický kraj velice proměnlivý, od hor po nížiny, a kdo dokáže vystihnout jeho charakter a jedinečnost, ať svůj návrh předloží. Některé jiné kraje, třeba Karlovarský s motivem zřídla či Kraj Vysočina se zelenými kopečky, to mají jednodušší.
Ani tvůrce úspěšných log, grafik Tomáš Pakosta z Litomyšle, není novým symbolem svého kraje nadšený.
„Kolečko s křížkem, v něm je Švédsko. Nemyslím, že by ten tvar byl životaschopný, že by si za pár let řekli lidi v kraji, tohle je náš symbol a vzali ho za svůj,“ řekl autor loga českého předsednictví Evropské unie nebo Východočeské galerie Pardubice.
Podle něj nemají takové symboly být zhotovovány s důrazem objednatele na nejnižší cenu.
„Já chci žít ve světě, kde loga nenavrhují architekti, a baráky nenavrhují projektanti. U zřícené haly v České Třebové jsem nezaznamenal, že by ji dělal architekt, taky jsem tam neviděl žádnou architekturu,“ dodal Tomáš Pakosta.
Jenomže tuto výtku „nekompetentnosti“ architekt Přemysl Kokeš odmítá. „Kritici neví, že jsem s designem začínal,“ zareagoval lanškrounský nositel řady cen za design a autor několika staveb roku Pardubického kraje.
Říká, že logo odpovídá vexilologickým i heraldickým zásadám a používá barevnost, která je ve znaku Pardubického kraje.
„A když použiji jednoduchý symbol kříže, má ho spousta zemí. Neznám logo, o němž by se dalo říci, že není něčemu podobné. A každé má nějakou filozofii,“ stojí si za svým Přemysl Kokeš.
