Do ostravské Dolní oblasti budou lákat i v Litomyšli.

Do ostravské Dolní oblasti budou lákat i v Litomyšli. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Zámek a pece. Spojenectví Litomyšle a Ostravy má přilákat více turistů

  • 1
Představitelé Litomyšle se dohodli s vedením sdružení Dolní oblast Vítkovic na tom, že budou k návštěvě lákat turisty společně. Spojuje je architekt Josef Pleskot, který je podepsán pod revitalizací Vítkovických železáren i obnovou památek v Litomyšli.

Je to nové a překvapivé spojenectví. Litomyšl a Vítkovice. Renesance a ocelové město. Sgrafita a vysoké pece.

Vítkovické železárny jsou technickou památkou starou necelých dvě stě let, která nyní prochází velkorysou revitalizací. Litomyšl je živé město s majestátním renesančním zámkem zapsaným na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, jehož okolí prošlo oživením za 400 milionů korun

„Myslím, že nás spojuje způsob, jak přistupovat k záchraně a rekonstrukci památek. Tedy nezatěžovat je do budoucna obrovskými náklady na provoz a zároveň dělat architekturu moderní a elegantní,“ řekl výkonný ředitel sdružení Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela.

Litomyšl i Vítkovice mají jeden hlavní cíl - společně přilákat více turistů. „Pro začátek bychom zkusili společnou prezentaci jako protikladných měst. Pro domácí cestovní ruch to můžeme nabídnout i jako výlet za architekturou Josefa Pleskota,“ uvedla mluvčí Litomyšle Michaela Severová.

Ostravské ocelové město si prohlédnou za rok statisíce lidí, stalo se nejnavštěvovanější technickou památkou v zemi. Litomyšl i přes zápis na seznam UNESCO v roce 1999 čekala na příliv turistů marně. Po obnově zámeckého návrší z peněz Evropské unie už dorazili. Zatímco v roce 2012 přišlo na zámek 27 tisíc turistů, loni jich bylo přes 51 tisíc.

V obou městech nelze přínos architekta Josefa Pleskota přehlédnout. Tvůrce revitalizace průmyslového areálu Vítkovických železáren obdržel loni Cenu Architekt roku za návrh centra Svět techniky v Ostravě.

V Litomyšli je podepsán pod úpravami panelového sídliště, břehu Loučné, pod rekonstrukcí zámeckého pivovaru, předzámčí či muzea. Nejde ale jen o Pleskota, ve Vítkovicích, ale i v Litomyšli dostávají šanci také další cenění architekti.

Spolupráce Vítkovic a Litomyšle by neměla skončit jen rozdáváním prospektů oceláren v Litomyšli a zámeckého areálu v Ostravě. Jednou z možností je nabízet turistům výpravu po ose Praha, Litomyšl, Ostrava, Krakov. Tři města UNESCO, jednou ocelové město. „Máme chuť rozpohybovat cestovní ruch, chtěli bychom tuto možnost nabízet cestovním kancelářím, ale jsme teprve na začátku,“ uvedl Petr Koudela.

Obě města věří, že mohou zaujmout děti. „Myslíme si, že stále více lidí cestuje s dětmi, že děti určují, kam pojedou celé rodiny,“ řekla Severová.

Co nabízejí Litomyšl a Vítkovice

Litomyšl: Desetitisícové město s půvabným náměstím a bohatým kulturním životem a památkami, mezi nimiž vyčnívá zámecký areál zapsaný v roce 1999 na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Po revoluci se městu podařilo postupně nejenom opravit památky, ale přilákat řadu renomovaných architektů. V tomto kontextu se dokonce hovoří o litomyšlském zázraku. Josef Pleskot navrhl obnovu zámeckého pivovaru, architekt Zdeněk Fránek Nový kostel, krytý bazén od Antonína Nováka získal titul stavba roku 2011 a nové Klášterní zahrady se staly nejnavštěvovanějším dílem moderní architektury v Litomyšli.

Ostravská Dolní oblast Vítkovice: Jde o největší tuzemský brownfield, pro který se povedlo najít nové využití po vyhasnutí vysokých pecí.

V březnu 2012 byla otevřena opravená Vysoká pec č. 1, v květnu multifunkční aula Gong vybudovaná z plynojemu a v říjnu Malý svět techniky. Loni v září přibyl Velký svět techniky, poté nástavba Vysoké pece č. 1 s kavárnou a vyhlídkou na město.

Nová budova Světa techniky se zrcadlovou fasádou, v níž se podle představ architekta Pleskota odrážejí staré industriální památky, získala titul Stavba roku ČR 2014 díky hlasování veřejnosti z celé země - vybralo ji 22 tisíc lidí. Proměna bývalého hutního závodu i sousedního Dolu Hlubina bude dál pokračovat.