Majitel lomu na Skutečsku, firma Skanska, požádala o prodloužení těžby až do úplného vytěžení, tedy o dalších čtyřicet let. Ale obyvatelé nejbližších obcí proti tomu protestují a žádají úředníky, aby prodloužení provozu kamenolomu neschválili. Krajský úřad nyní posuzuje vliv prodloužení těžby na životní prostředí. Na připomínky mají lidé čas do 5. září.
„Chceme samozřejmě, aby se lom zavřel. Už měl být revitalizován, tedy zatopený, a měly po něm jezdit lodičky. Ale stále zatěžuje zdraví lidí, kteří tady bydlí, hlavně prašností a obrovským hlukem,“ říká například obyvatel Leštinky Martin Janeba, který bydlí jen asi sto metrů od lomu, z něhož odveze ročně železniční vlečka a šestkrát víc i náklaďáky 300 tisíc tun žuly.
Ke kritice se připojuje i starosta obce Leštinka Luboš Kropáček. „Hluk je hodně velký a máme problémy s prašností. Budeme požadovat dopadovou studii přímo na obec Leštinka o vlivu na hluk, prašnost a spodní vody. Máme podezření, které však není podložené hydrogeologickým průzkumem, že se ztrácí voda ve studni. Dále budeme požadovat stanovisko SŽDC k plánované vzdálenosti lomu 30 metrů od železnice. Kdyby se lom přiblížil směrem k nám, bylo by to špatné, střelby by se nás ještě více dotýkaly,“ řekl starosta. Podle něj obecně platí, že obec vydá nesouhlasné stanovisko.
Nejen samotná existence kamenolomu, ale právě možné přiblížení lomu je předmětem diskusí. Majitel tuto možnost odmítá.
„Stát ani báňský úřad nechtějí otevírat nové doly, což je správná myšlenka. Nejde o rozšiřování nového dolu, půdorysně zůstane stoprocentně stejný. Jeho rozloha je jasně dána a těžbu nechceme navyšovat, i když je poptávka vyšší. V tom se situace nemění,“ řekl mluvčí společnosti Skanska Ondřej Svatoň.
Těžba se posune až k hranicím vymezeného území lomu
Jak říká také Pavla Žídková, autorka dokumentu pro posouzení vlivu další činnosti lomu na životní prostředí (EIA), budoucí těžba „nepřekročí hranice stávajícího stanoveného dobývacího prostoru“.
Ale zároveň uvádí, že „charakterem záměru je pokračování hornické činnosti v lokalitě Zárubka směrem k hranicím dobývacího prostoru východním a severním směrem a jeho zahloubení z 363 na 348 metrů nad mořem. Plocha zahloubení spolu s plochou rozšíření těžby činí 7,64 hektaru.“
Chybí vzájemná komunikace, neboť se obyvatelé Leštinky obávají, že kameníci odtěží i část kopečku oddělující lom od vesnice, tím spíš, že se připravuje výjimka o zúžení ochranného pásma železnice.
„Odbagrovali by tak jedinou přirozenou hranici, kterou je vršek kopce oddělující obec od lomu. Kamenolom těží neustále, od pondělka do neděle i ve svátek, zhruba od šesti hodin ráno do deseti večer, což je šílené,“ řekl Martin Janeba.
Navíc kritizuje mobilní drtiče, které neodsávají prach, ten stoupá do vzduchu a přitom se uvolňuje křemík s rakovinotvornými účinky. „Jak začnou těžit na tuto stranu, tak mrak půjde sem. Nehledě na to, že už teď praskají baráky,“ dodal.
Problém je i s hlukem z projíždějících aut
Lom se rozkládá celkem na třech katastrálních územích, vedle Leštinky také blízko Cejřova, místní části Vrbatova Kostelce, a Klínku, místní části Prosetína. Předseda svazku osad „Prosetínský trojlístek“ Milan Janoušek zdůrazňuje, že se lidé musí spojit, aby měli u krajských a státních orgánů šanci.
„Podle zákona máme nárok na to, aby se nám nezhoršovalo životní prostředí. Navíc jsou a budou komunikace přetížené a hlučné. Ale protože se bude stavět pětatřicítka, bude pro Skansku o to více ekonomicky zajímavá doprava kamene po silnici na celý úsek od Opatovic nad Labem po Svitavy. Zvláště když je výtěžek z drtě mnohem vyšší bez odhlučnění a odprašnění,“ řekl Janoušek.
Mluvčí firmy Skanska poukazuje na příslib představitelů kraje opravit přilehlé vytlučené silnice. V roce 2017 se bude opravovat úsek vedoucí z Prosetína k lomu a v dalším roce druhý úsek na Vrbatův Kostelec.
„S touto úpravou dojde ke ztišení provozu, protože zvláště prázdné vozy jsou velmi hlučné. Komunikace a všechny vozy v lomu kvůli prachu kropíme, prášení na ulici je již zodpovědnost někoho jiného. Také nevíme, kudy auta zákazníků pojedou,“ řekl Ondřej Svatoň.
Jak dosvědčuje dokument pro EIA, „zatížení hlukem v dotčeném území pochází zejména z průjezdu vozidel po místních komunikacích, avšak místně se projevuje obtěžujícím způsobem i provoz úpravny a další hornické činnosti v lomu,“ což lidem vadí dennodenně.
Mluvčí Skansky však zdůrazňuje, že to nejhorší, tedy výbuchy, jsou plánovány vždy jen dvakrát do měsíce. Nestřílí se nikdy jindy než ve všední den mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou dopoledne.
