Orel skalní si poradí nejen s ptáky, ale i se srnou či zajícem, kteří ohrožují

Orel skalní si poradí nejen s ptáky, ale i se srnou či zajícem, kteří ohrožují letadla při přistání na ranveji. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Letiště v Pardubicích chrání cvičení dravci, na labutě stačí dělobuchy

  • 4
Nejenom teroristé a jejich bomby, ale třeba i nevinně vypadající špaček může pilotovi letadla způsobit horké chvíle. Před tažnými ptáky i dalšími zvířaty proto chrání oblohu nad pardubickým letištěm Jiří Gallat se svými speciálně vycvičenými dravci. O biologickou ochranu se tam stará už 30 let.

Opeřeným strážcům pardubického letiště začínají hody. Jejich hlavní lovecká sezona je právě teď, kdy se vracejí tažní ptáci. Zato jejich cvičiteli Jiřímu Gallatovi nastává nejnáročnější období roku. Na něm a jeho svěřencích závisí bezpečnost leteckého provozu.

Jak dravci chrání letadla

Jiří Gallat zajišťuje tzv. biologickou ochranu letiště v Pardubicích už od roku 1982. V průběhu roku monitoruje ornitologickou situaci - výskyt druhů či tah ptáků nad daným územím. Samotnou ochranu tvoří několik metod, které zabraňují střetu ptáků a savců s letadly.

Odborníci je likvidují za pomoci speciálně vycvičených dravců, pyrotechniky, světelných a zvukových efektů či maket dravých ptáků. Nejčastějšími ptáky, které používají, jsou sokol stěhovavý, raroh velký a orel skalní.

"Takzvaná biologická ochrana letiště funguje celoročně. Víc ve střehu ale musíme být v období jarního a podzimního tahu ptáků a vyvádění mláďat," upozorňuje Jiří Gallat.

Každé období navíc přináší jiné druhy ptactva, které mají tendenci se usazovat na letištní ploše nebo vedle ní.

"Na jaře bývají problémem třeba husy nebo mořští rackové, kterým plocha připomíná vodní hladinu a využívají ji jako místo pro odpočinek," říká muž, pro nějž je práce s dravými ptáky zároveň koníčkem.

Někdy zaplašit nestačí, dojít může i na střelbu

Ve chvíli, kdy se kolem ranveje začnou pohybovat opeřenci, musí pracovník biologické ochrany vyhodnotit situaci a rychle najít nejvhodnější řešení. Některé druhy ptáků, například labutě, stačí vyplašit pomocí dělobuchů nebo psů. S jinými si pak bez problému poradí sokol nebo raroh, v případě časové tísně i brokovnice.

"Největším omylem, který se často dočítám, je, že stačí, aby se dravec nad letištěm jen proletěl, a všechno živé se odklidí do bezpečí. To ale není pravda. Dravci jsou účinní jen v tom případě, když loví," vykládá Gallat.

Kvůli ochraně lidských životů totiž často nestačí zvířata jen zaplašit, ale musí je i zlikvidovat. "Když mi jde na přistání letadlo se dvěma stovkami lidí a zároveň tam je jeden živočich, který by v nejhorším případě mohl zavinit pád stroje, tak se není o čem bavit," říká.

Počet střetů letadel s ptáky v České republice je díky vypouštění dravců hluboko pod evropským průměrem, říká Jiří Gallat (na snímku).

Každého jednotlivého ptáka nebo savce, kterého on nebo jeho svěřenci uloví, ale musí pečlivě zaevidovat a nahlásit příslušným úřadům. Už dopředu má všechna potřebná povolení a výjimky, s jejichž pomocí může zvířata plašit nebo lovit. Každé dva týdny vypracovává pro letiště i takzvanou ornitologickou předpověď. S její pomocí se tak mohou pracovníci připravit na to, co je čeká.

Nebezpečí pro přistávající nebo vzlétající letadla představují i někteří savci. Pokud pletivem kolem letiště proklouzne srnka nebo zajíc, sokol či raroh na to už nestačí a ochránce musí přivézt orla skalního. "Většinou není čas na to, abychom srnku naháněli po celém letišti a snažili se ji odchytit. Bezpečnější pro letový provoz je, když na ni nasadíme dravce," krčí rameny Gallat.

Škoda, kterou malý pták způsobí, může jít až do milionů

Biologickou ochranu letiště v Pardubicích Gallat zajišťuje už 30 let a účinek je prý hodně znát. Počet střetů letadel s ptáky v České republice je podle něj hluboko pod evropským průměrem. Navíc Pardubice jsou co do bezpečnosti na vrcholu českého žebříčku.

Podle ředitele pardubického letiště Víta Málka střety letadel s ptáky běžně nekončí katastrofami. Ale poškození, která na stroji napáchá i jeden půlkilový opeřenec, jdou do desítek milionů korun.

"Záleží na konkrétní situaci. Největší pravděpodobnost je, že ptáka nasaje motor. Častými místy střetu jsou i náběžné hrany křídel nebo předek letounu. Může se ale stát, že narazí i do předního skla. Vždy je to nestandardní situace a posádka se většinou musí vrátit zpět na letiště nebo přistát na nejbližším letišti po trase," vykládá ředitel Málek.

Plánované rozšíření pardubického letiště bude znamenat víc práce i pro Gallata a jeho opeřené svěřence. Se zhoustnutím dopravy nad krajským městem budou potřeba častější a důkladnější kontroly. "Pokud bude provoz na letišti větší, budeme muset posílit ochranu o jednoho člověka a patnáctihodinovou službu prodloužit na 24 hodin," uzavírá Gallat.