Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemanem podporovaný kanál zpozdil výkupy pozemků pro obchvat Pardubic

  11:11aktualizováno  11:11
Zatím jen na vizualizaci je budoucí severovýchodní obchvat Pardubic. A ještě nějakou dobu se řidiči po spojce mezi Trnovou a Dubinou projedou maximálně virtuálně. Ačkoliv měly výkupy pozemků v plánované trase přeložky I/36 začít do konce letošního roku, termín se oddálí.

Most přes Labe i jeho slepé rameno má být nejvýraznějším objektem na budoucím obchvatu. | foto: Vizualizace ŘSD

Nová více než čtyřkilometrová silnice, která má sloužit jako obchvat krajského města, stále není zakreslená v katastrálních mapách, takže Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nemůže potřebné pozemky začít od majitelů vykupovat. Za zpožděním při rozesílání návrhů kupních smluv je také změna projektu největšího z plánovaných mostů. Ten má překlenout řeku Labe a její slepé rameno.

„Není tam ještě kompletně hotový geometrický plán kvůli odvodnění a výstavbě mostu. Jsme v území, kde má vést kanál Labe - Odra - Dunaj, takže nás donutili rozšířit most přes hlavní rameno,“ popsal obtíže šéf pardubické pobočky ŘSD Bohumil Vebr. Megalomanskou říční stavbu, která má protnout velkou část Pardubického kraje, na svých návštěvách regionu pravidelně podporuje prezident Miloš Zeman.

Takto zatím vypadá místo, kde bude končit  severovýchodní obchvat Pardubic.

Takto zatím vypadá místo, kde bude končit severovýchodní obchvat Pardubic.

Ovšem zdá se, že silničáři mohli s přemostěním kanálu počítat již podstatně dříve.

„Plány vedení budoucího kanálu Labe - Odra - Dunaj jsou včetně několika variant možného odpoutání kanálu od řeky Labe nad zdymadlem v Pardubicích známy mnoho desítek let. Dá se říci z období první republiky,“ uvedl odborník na historii silničního stavitelství Tomáš Janda.

Nabízí se tak dvě možnosti, proč širší most v plánech projektantů již nefiguroval. Buď s kanálem jednoduše nepočítali, nebo byla chyba na straně komunikace mezi ŘSD a Ředitelstvím vodních cest (ŘVC). Tato organizace to však odmítá.

„Soulad navrženého mostu přes Labe na obchvatu Pardubic s trasou vodní cesty, resp. územní rezervou pro rozšíření oblouku Labe v návaznosti na průplav Dunaj -Odra - Labe se řešila už před řadou let, když byly na stole první návrhy trasy obchvatu a mostu,“ uvedl tiskový mluvčí ŘVC Jan Bukovský.

„Opakovaně se prostorové podmínky prověřovaly, potřeby vodní cesty se minimalizovaly a její trasa se posouvala tak, aby rozšíření mostu bylo co nejmenší. Takže ve výsledku se našlo oboustranně přijatelné řešení,“ dodal Bukovský, podle něhož se mezi všemi stranami v minulosti konala řada jednání.

Mimochodem, nedaleko od nyní zamýšleného mostu proti proudu řeky přitom mohl vést jiný, s nímž se počítalo při trasování dálnice D35 v šedesátých letech.

Zpoždění nemá být velké

Zatímco přípravy na vznik diskutabilního kanálu jsou teprve na počátku, nepochybně potřebná komunikace včetně mostu přes Labe je svému zahájení podstatně blíže. První stroje by se měly podle silničářů pustit do výstavby v roce 2018, kdy se mají rozjet práce i na dalších větších silničních stavbách v kraji. Nynější zpoždění v případě pardubického obchvatu má být prý jen v řádu několika týdnů či maximálně měsíců.

„Geometrické plány máme hotové z 90 procent. Výkupy tedy nezahájíme letos, ale počátkem příštího roku,“ řekl Vebr. V září se přitom hovořilo o letošním roce jako o jistém termínu (psali jsme o tom ZDE).

Silničáři počítají, že v souvislosti s obchvatem vznikne celkem devět mostních objektů, mezi které se řadí třeba podchod pro pěší či most vytvořený přes horkovodní potrubí vedoucí od opatovické elektrárny. Největší dvousetmetrový most měl být z pohledu konstrukce zavěšený.

„Museli jsme kvůli jiné šíři přeprojektovat celý most. Tím pádem by byla hmotnost polí jiná, proto jsme to změnili tak, že část bude ocelová a část betonová. Je to proto, aby byl pilíř zatěžovaný souměrně. To jsou takové maličkosti, které poté vedou k tomu, že se geometrické plány musí dodělat,“ upřesnil Vebr.

Na zavěšený typ mostu mohou řidiči v České republice narazit třeba při cestě po dálnici D11 do Prahy, kde stavba s velkými ocelovými lany překonává Labe u Poděbrad. Ten se ovšem liší v tom, že má dva pylony. Uvažovaný pardubický má jiné „dvojníky“.

„Jeho konstrukce je podobná spíše Lanovému mostu na vnitřním pražském okruhu nebo v Táboře na severním obchvatu města,“ našel Janda vzhledově bližší příklady. Sám by se přikláněl k jiné vizuální podobě mostu, který by lépe zapadal do okolní rovinaté krajiny.

„Samostatně se tyčící pylon je nevzhledný,“ podotkl. S ohledem na terénní poměry by volil jiné řešení.

„Jednoduše řečeno přímku, ze které nic nevyčuhuje. To by bylo ideální,“ řekl Janda. Připustil však, že zpracování úkolu na přemostění Labe nemuselo být snadnou záležitostí. „Na druhé straně, tedy na obranu projektanta, případně ŘSD musím říci, že je ,jednodušší‘ projektovat most přes hluboké údolí nebo strž než most přes širokou řeku v ploché krajině,“ dodal Janda.

U Chrudimi a Svitav jdou výkupy dobře

Výkupy tak zatím naplno běží v případě chystaných staveb obchvatů Svitav na silnici I/43 od Hradce nad Svitavou do Lačnova a na pokračování obchvatu Chrudimi od křížení silnic I/37 a I/17 dále za Slatiňany.

Na spadnutí je podle silničářů začátek výkupů v případě silnice I/36, která se za Pardubicemi odpojí ze současné trasy a následně mine Sezemice a vyústí až na velké křižovatce s budoucí dálnicí D35 u Časů. Za touto křižovatkou by měla přeložka následovat v úseku mezi Časy a Holicemi. Ačkoliv zde už katastrální mapy trasu značí, není tomu tak v celé délce.

„Musel se tam přepracovávat územní plán, jelikož stavba nebyla s jeho souladem. Vydané územní rozhodnutí muselo být zrušeno a nyní se vytváří nové,“ dodal Vebr.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.