Při pěkném zimním počasí nezřídka pardubičtí lyžaři tesklivě pohlížejí na vzdálené vrcholy Krkonoš a Orlických hor, přitom ten nejbližší, Kunětická hora, je coby kamenem dohodil.
Není proto divu, že se před tři čtvrtě stoletím pokusili využít aspoň jeden její svah k lyžování, a to dokonce přímo k vybudování lyžařského můstku.
Unikátní kopec v rovině Polabí začal členy pardubického SKI klubu inspirovat už koncem třicátých let 20. století. Pro můstek vybrali severovýchodní hradní rondel.
"Ač se to zdá z dnešního pohledu stěží uvěřitelné, k uskutečnění tohoto na první pohled absurdního záměru mnoho nechybělo. První konkrétní projekt můstku byl vypracován v září 1945 a na jaře roku 1947 byl zahájen proces jeho schvalování," řekla jedna ze dvou kurátorek výstavy Renata Klčová.
Tehdejší vlastník Kunětické hory, pardubický Muzejní spolek, se zprvu postavil jednoznačně proti stavbě, ale posléze pod tlakem některých ministerstev i kvůli nevybíravé kampani tisku ze svých pozic částečně ustoupil.
Dohodnutý kompromis výslovně zakazoval trvalé stavby a počítal pouze s terénními úpravami stráně rondelu k vytvoření nájezdové dráhy a urovnání prostoru doskočiště. Autoři návrhu počítali se skoky dlouhými okolo 20 metrů.
Budování můstku zastavili v roce 1952
"Práce zahájili v roce 1950 brigádníci z řad učňů národního podniku Průmstav. Na severním svahu rondelu je dodnes viditelná vyrytá brázda připravované nájezdové hrany můstku. Potom už se bohužel, ať už z klimatických důvodů, anebo kvůli atmosféře počátku padesátých let, ve stavbě můstku nepokračovalo," dodala Renata Klčová.
Budování můstku bylo zastaveno v roce 1952. Významný podíl na tomto rozhodnutí měly i klimaticky mírné zimy na přelomu čtyřicátých a padesátých let.
"A také dopad poúnorových změn na vůdčí osobnost pardubického lyžování a hlavního organizátora celého projektu, inženýra Ladislava France," uvádějí pořadatelé výstavy.
Poutavá výstava v sále pardubického archivu je věnovaná i mnoha dalším návrhům, vizím a projektům, které z nejrůznějších důvodů nebyly vůbec uskutečněny.
Patří mezi ně například stavba jaderné elektrárny, jejíž umístění u Opatovic nad Labem doporučili sovětští poradci. Anebo vybudování tramvajové trati spojující Pardubice se Sezemicemi. Výstava přináší i původní představu o podobě Polabin, Tyršových sadů anebo prostoru před pardubickým nádražím, který se teď má měnit (více o tom čtěte zde).
Zaujmou i bývalé územní plány Pardubic a představy o jejich stavebním, urbanistickém a dopravním rozvoji.
