Automatické mlýny, jedna z prvních realizací slavného architekta Josefa Gočára

Automatické mlýny, jedna z prvních realizací slavného architekta Josefa Gočára | foto: Michal Klíma, MAFRA

Gočárovy automatické mlýny míří na seznam národních památek

  • 0
Na prestižní seznam národních kulturních památek přibyly v Pardubickém kraji dvě chalupy lidové architektury na Svitavsku a pardubické automatické mlýny. Roubená stavení v Telecí a Čisté pocházejí z 16. století. Dřevo přežilo staletí díky tomu, že je "konzervované" kouřem.

"Mlýny jsou ikona města a jsou v dobrém stavu," řekl lídr iniciativy s názvem Mlýny městu architekt Ondřej Teplý. Ta si dala za cíl zachránit a smysluplně využít nedávno odstavené automatické mlýny.

Cihlová budova je velmi populární. Když loni chtěli majitelé lidem ukázat vnitřní prostory provozu, dorazilo namísto předpokládaných pár desítek lidí kolem pěti set. Všichni se chtěli podívat, jak to vypadá uvnitř budovy, kterou navrhl jako svou první významnou stavbu architekt Josef Gočár.

Winternitzovy mlýny v centru Pardubic byly postaveny v letech 1910 až 1925. Gočár se při návrhu inspiroval anglosaskou architekturou. Pro tuto stavbu je typické režné zdivo z tmavých a světlých cihel. Mlýny sloužily do letošního března. V současné době je společnost GoodMills prodává za 40 milionů korun.

S potěšením přijal návrh na rozšíření seznamu národních kulturních památek starosta obce Telecí Jaroslav Šimon. Tamní roubená usedlost číslo 16 se stodolou pamatuje dobu Komenského a její nejstarší část byla postavena ještě dříve, v roce 1566, nebo 1567.

"Nestává se často, aby stavba lidové architektury byla takhle vysoko hodnocena. Nemovitost je totálně v původním stavu, celá dřevěná, nejsou tam žádné přístavby," řekl Jaroslav Šimon.

Do Telecího na Poličsku stojí ovšem za to vyrazit nejen kvůli Lukasově lípě a tomuto stavení. Památkových objektů mají v obci šestnáct a patří mezi pouhé tři vesnické památkové zóny vyhlášené na území Pardubického kraje.

U roubeného statku číslo 171 v Čisté pochází nejstarší obytná místnost zhruba z roku 1583, stojí však na místě ještě staršího objektu ze 14. až 15. století.

"Jde o mimořádné stavení, unikát téměř evropského významu. Dochovalo se díky tomu, že dřevo, ze kterého je postavena středověká jizba, je prouzeno kouřem, takže neshnilo a nenapadal ho dřevokazný hmyz," řekl starosta Čisté Bohumil Pavliš.

Seznam národních kulturních památek v kraji se naposledy rozšířil před čtyřmi lety, tehdy na něj rozhodnutím vlády přibyl pardubický zámek a krematorium, kostel svatého Bartoloměje v Kočí u Chrudimi a kostel svatého Jakuba Staršího v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů.