Restaurátoři si nedělali žádné iluze. Co ještě mohou objevit u tak unikátní stavby českého kubismu, kterou architekt Josef Gočár navrhl před sto lety? "O to větší to bylo překvapení," uvedla restaurátorka Hana Vítová.
Gočárův pavilon v BohdančiLázeňský pavilon, který ve stylu kubismu projektoval Josef Gočár, byl vystavěn v letech 1912 - 13. Slavnostně otevřen byl 1. května 1913. Gočár nejprve zamýšlel jeho napojení ke starším lázeňským budovám, nakonec však pavilon umístil volně do prostoru. Autor navrhl nejen exteriér, ale i kompletní interiér stavby včetně nábytku, lustrů nebo výmalby. V roce 1926 prošel pavilon první z rekonstrukcí, kdy k němu bylo pro zvýšení lůžkové kapacity přistavěno druhé patro. Dále pavilon poznamenala přestavba z poloviny šedesátých let, kdy došlo k vybourání příček i schodiště ve vestibulu. |
Kolem oken v Gočárově pavilonu odhalili výmalbu, která připomíná květy lotosu. Další kubistické ornamenty, které vytvářejí iluzi prostoru a skvěle doplňují atypická kubistická okna, odhalili restaurátoři na stěně kolonády.
Stín vytváří stejné obrazce jako výmalba
Vše bylo Gočárem promyšleno tak, že v určitou denní dobu okna vrhají stín, který se z podlahy posouvá na protější stěnu. Stín tak vytváří stejné obrazce jako výmalba. Podobné spojení architektury a výtvarného pojetí interiéru je podle restaurátorky ojedinělé minimálně v rámci republiky.
Restaurátoři objevili na stěnách kolonády a chodbách v prvním patře původní výmalbu, která je doložena ještě na fotografiích z roku 1929, ale poté byl celý pavilon kompletně přemalován plastickou výmalbou, která tu původní paradoxně zachránila.
Stěny kolonády zdobí kubistická výmalba v barvách modré, šedé a bílé. Gočár ji navrhl tak, aby vytvářela iluzi prostoru a byla v souladu s architekturou. Na zdech odkryli restaurátoři vzor rybí kostry a stylizované květy lotosů. Jednota výtvarného ztvárnění interiéru a exteriéru nemá v kubistické architektuře obdoby.
"Milovníci architektury jezdí do Gočárova domu U Černé Matky Boží v pražské Celetné ulici. Nepochybuji o tom, že by navštěvovali i bohdanečský lázeňský pavilon," řekla Vítová. Ovšem pokud se najdou peníze.
Majitelé musí nejdříve sehnat peníze
Z pohledu dějin architektury je nález kubistické výmalby výborná zpráva. Pro majitele pavilonu to ale znamená komplikace. Při plánované rekonstrukci budou muset původní výmalbu minimálně zakonzervovat. Pokud by ji chtěli obnovit, stálo by to miliony.
I když jim objev kubistických výmaleb ztěžuje práci, lidé z vedení lázní neskrývají nadšení.
"Ani jsme nevěděli, co máme," řekla finanční ředitelka lázní Dana Vokálová. Uvedení pavilonu do původního stavu je více než nakloněna. "Práce restaurátorů obdivovali i naši pacienti. Rázem jsme se pro ně stali osvícenými majiteli," řekla Vokálová.
Co bude dál? "Vše se bude odvíjet podle toho, zda se nám podaří sehnat peníze," uvedla Vokálová. Léčebné lázně Bohdaneč podle ní čeká běh na dlouhou trať. "Provést musíme některé další statické průzkumy, bez kterých se s námi nebude nikdo bavit," dodal technický manažer Leopold Formánek.
