Biskupský pohár - cenu pro vítěze si užíval i hrající kněz Tomáš Petráček (vpravo) z týmu HC Salaš Hradec Králové. | foto: Jaroslav Hubený

Křesťané na ledě. Uznávají Jágra a bojují o svůj mistrovský pohár

  • 0
Unikátní Křesťanská amatérská hokejová liga (KAHL) se ujala. Její druhý ročník skončil v sobotu v Poličce. Soutěž týmů šesti římskokatolických farností se vyznačuje tím, že hráči sice hrají naplno, ale ohleduplně, chybí záludnost, nevyřizují si mezi sebou navzájem účty.

Sobotní podvečerní zápas předkola play-off hokejové extraligy mezi Kladnem a Pardubicemi byl velkým dramatem, který rozhodl až obrat v závěru utkání (více o výsledku zde).

Ještě větší obrat se podařil jen o několik hodin dříve hokejistům královéhradeckého týmu HC Salaš ve finálovém mači proti chrudimskopardubické sestavě HC Klofani.

"Třetí třetina, to byl opravdu zázrak. Jak jinak nazvat otočení zápasu ze stavu 0:3 na 4:3," řekl člen vítězného hradeckého klubu Tomáš Petráček, jinak vedoucí katedry kulturních a náboženských studií na Univerzitě Hradec Králové.

Pojem zázrak je mu tedy blízký v profesi, osobním životě coby věřícího kněze i v dramatickém vyvrcholení rozhodujícího sobotního finále druhého ročníku Křesťanské amatérské hokejové ligy v Poličce.

Patřil k těm, kteří nad hlavu zvedli Biskupský pohár věnovaný královéhradeckým biskupem Janem Vokálem. Křesťané se díky "Vokal cupu" nesetkávají jen v kostele při nedělní mši.

Parta nadšenců holdujících hokeji se už loni rozhodla, že si založí vlastní ligu. Na utkání s nimi jezdí i řada dalších fanoušků vytvářejících bouřlivou atmosféru s bubny, vlajkami a skandováním.

A hráči mají etický kodex, v němž se například praví, "nechávám vyniknout i slabší spoluhráče", "nesnižuji se k slovním útokům a urážkám" anebo "k faulům se v žádném případě neuchyluji". Takže "hity", přehnaná tvrdost či dokonce zákeřnost obvyklá v jiných soutěžích v této chybí.

"Ani ve finále se nevyskytly záludné fauly, jen prostě situace, které vyplynuly ze hry. A ve srovnání s jinými soutěžemi se vulgárních výrazů vyskytuje opravdu málo. Ale nejsme v kostele, je to hokej, jednotlivé žánry se musí dodržovat," dodal Tomáš Petráček.

Etický kodex neznamená, že z hokeje bude krasobruslení

Že je hra povětšinou otců rodin poněkud pomalejší a nabízí více "nevynucených chyb", než jsou zvyklí diváci vyšších hokejových lig, je přirozené.

Etický kodex hráče KAHL

1. Hlavní motivací je pro mne radost ze hry pro sebe, spoluhráče a pro všechny, kteří nás sledují.
2. Hraji tak, aby nedošlo k žádné újmě na zdraví protihráčů, spoluhráčů ani mém; hru tělem volím, jen když jsem si jist, že je bezpečná; k faulům se v žádném případě neuchyluji.
3. Hraji tak, abych byl dobrým příkladem pro ostatní, povzbuzuji a pomáhám spoluhráčům; nesnižuji se k slovním útokům a urážkám na ledě i mimo něj; respektuji protihráče, rozhodčí, trenéry i fanoušky.
4. Svojí hrou přispívám k dobré hře mého týmu jako celku, nechávám vyniknout i herně slabší spoluhráče; mé individuální schopnosti jsou podřízeny ve prospěch týmu.
5. Cením si všech, kteří přiznají svou chybu nebo porušení pravidel a kteří hrají podle kodexu hráče KAHL.
6. Vítězství má pro mne význam pouze tehdy, když je ho dosaženo korektně a podle pravidel; porážky nesu hrdě a bez výmluv.

Ale souboje napůl křesťanů a napůl jejich kamarádů, kteří s nimi už do kostela nezamíří, jsou i pro nezainteresovaného diváka poutavé a bez přesilovek a her v oslabení se také neobejdou.

Například z pěti trestů ve finále byly dva za příliš velký počet hráčů ve hře a jeden také za hrubý faul, hůl v obličeji, i když nechtěně. V předchozím semifinále byl jeden slatiňanský útočník dokonce vyloučen za napadení soupeře.

Na druhou stranu, když se po střetu občas hráči týmů octli ležící na ledě, ověřovali si navzájem, zda jeden druhého nezranili, a nakonec si přátelsky plácli rukou.

"Toto je hra pro chlapy a křesťani jsou stejní chlapi jako ostatní, umějí rozdat ránu a umějí ji také přijmout. Před zápasem se nemodlíme, spíše se chlapsky povzbudíme a jdeme na led," řekl trenér Klofanů Libor Wawrzacz. V jiných kabinách tomu však může být jinak.

"Do šatny před zápasem přišel náš farář, pomodlili jsme se a připomněli si svatého Martina, kterému je náš kostel ve Slatiňanech zasvěcen," uvedl kapitán týmu HC Vraníci Slatiňany Martin Harsa, který v semifinále neuspěl proti domácí římskokatolické farnosti.

"Byl to původně římský voják, než byl biskupem, takže jsme si připomněli jeho bojovnost i jeho férovost a nasazení při obětování se pro kamarády. Etický kodex musíme mít každý zakódován v sobě, ale neznamená to, že bychom to hráli jako krasobruslení. Musí to jako hokej taky vypadat," dodal Harsa.

Před půlstoletím vedl kanadskou reprezentaci páter David Bauer a podobně může biblickými proslovy působit na své hráče v kabině zmíněný slatiňanský farář Štefan Brinda.

"Například jsem hokejistům z bible citoval svatého Pavla, když pranýřuje individualismus rozbíjející kolektiv. Kdyby měl být smysl boje třeba v tom, že rozhádáme mezi sebou Chrudim a Slatiňany, tak bych soutěž nepodporoval," řekl kněz.

Křesťanská amatérská hokejová liga je v České republice zatím ojedinělá. A kdyby si měli její hráči a trenéři zvolit svého duchovního guru neboli hokejového papeže, stal by se jím zřejmě Jaromír Jágr.

"Jeho příklon ke křesťanství je fajn a upřímný. Díky němu lidsky vyrostl ze sportovní hvězdy i v osobnost lidskou a i po této osobnostní stránce jde příkladem mladým," poznamenal trenér Libor Wawrzacz.