Podle zastupitelů jsou pozemky důležité z ekologického a vodohospodářského hlediska. Město zvažuje, že se proti vydání bude bránit soudně, řekla starostka Jana Ponocná (Naše město).
„Víme, že město Chrastava se proti tomu chystá podat žalobu. Určitě bychom se k nim připojili,“ uvedla Ponocná.
Ministerstvo vnitra navrhuje vydat Polsku v rámci vyrovnání územního dluhu přes 72 hektarů z Liberecka. Jde o deset převážně lesních pozemků v katastru města Chrastava a obcí Bulovka a Horní Řasnice. Na Králicku se celkem jedná o zhruba 12 hektarů luk, na pronajatých pozemcích hospodaří místní zemědělci, což však není překážkou vydání Polsku.
Změna hranice by ohrozila i zdroje pitné vody
Podle Králík počítá Pardubický kraj na pozemcích s regionálním biokoridorem a biocentrem. Ty by vydání Polsku narušilo a nemohly by se uskutečnit plánované výsadby. Navíc by se změnilo současné přirozené vedení hranice po hřebeni mezi Jelením vrchem a Výčnělkem. Ohrozily by se i zdroje pitné vody a tuto námitku by ministerstvo mohlo považovat za překážku vydání. Plochy rovněž přiléhají k navštěvované rekreační oblasti Dolní Morava.
K územnímu vyrovnání s Polskem se vyjadřuje i krajský úřad. „Zatím máme stanovisko našeho odboru životního prostředí kvůli chráněným druhům živočichů, ale to není důvod pro nevydání,“ řekl ČTK vedoucí odboru majetkového a stavebního řádu Pardubického kraje Michal Votřel.
Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918. Mezistátní smlouva byla podepsána v roce 1958, kdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů, na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak.
Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven. České vlády se územní dluh snaží vyřešit přes 20 let. Ministerstvo vnitra mělo pozemky už dříve vytipované, kvůli církevním restitucím ale musí hledat nové.
