Jestliže při vzniku nových krajů existovaly pochybnosti, zda rozdělení země na 14 částí má smysl, jistá skepse nezmizela ani po 15 letech. Tím spíše to platí o Pardubickém kraji.
„Ve východních Čechách se udělala úlitba, nikdo nebyl schopen rozhodnout, zda krajské město budou Pardubice nebo Hradec Králové. Nejsem příznivcem takové rozdrobenosti krajů,“ říká například chrudimský zastupitel Ondřej Kudrnáč, bývalý přednosta Okresního úřadu v Chrudimi a někdejší krajský radní.
Zatímco původní politická reprezentace půlmilionového kraje začínala velmi střídmě, placenou funkci měli zpočátku jen hejtman, jeho náměstek a dva radní, dnes je placených všech devět radních plus dva předsedové výborů zastupitelstva z řad KSČM.
Na druhou stranu nikdo z krajské reprezentace neskončil v policejní cele ani nemusel odstoupit kvůli politické aféře.
1. Nemocnice. Spíše živoření než rozvoj
Pardubice si sice vydupaly kraj se svým krajským městem, krajským soudem, krajskou policií a krajskou nemocnicí, ale rychle se ukázalo, že to samo o sobě nic nepřináší. Vznikl totiž kraj druhé kategorie. Že dodnes nemá plnohodnotný krajský soud, asi moc nevadí, horší je situace ve zdravotnictví. Hradecký kraj může jen spokojeně přihlížet prosperitě tamní fakultní nemocnice tučně dotované státem, která pro tamní lidi funguje jako krajská nemocnice.
Lidé v Pardubickém kraji mají místo toho k dispozici pardubickou nemocnici, která je odkázána na velmi skromnou pomoc Pardubického kraje. Nemocnice v kraji byly navíc zanedbané, jejich vedení vršilo obrovské ztráty, a politici jen přihlíželi a dluhy hradili z veřejných peněz. Letos přišly do nemocnic konečně větší investice a po sloučení pěti nemocnic do jedné firmy se dokonce zdá, že by éra nezodpovědného hospodaření mohla skončit.
2. Neštěstí jménem silnice R35
Že silnice R35, která se stane novou dopravní tepnou Pardubického kraje, je alfou a omegou pro fungování celého regionu, je jasné desítky let. Naneštěstí noví krajští zastupitelé ztratili na začátku tisíciletí cenné roky debatami, zda má vést na Moravu od Zámrsku severní nebo jižní trasou. Po těžkých bojích zvítězili příznivci jižní trasy, její stavba je ale stále v nedohlednu.
Velké peníze kraj dával do opravy silnic druhé a třetí třídy, v pořádku nejsou dodnes, nicméně Pardubický kraj se i kvůli tomu za pravicových vlád výrazně zadlužil. I když hejtmanství vedou už druhé volební období sociální demokraté, hospodaří rozumně a šetří.
3. Hon na oblíbená gymnázia už skončil
Když si odmyslíme zavření nemocnice ve Vysokém Mýtě, suverénně nejméně populárním krokem krajských politiků bylo postupné rušení středních škol, kterým ubývají studenti. Asi největší protesty přišly před dvěma roky, kdy radní schválili bez jakékoliv diskuse s učiteli a veřejností splynutí deseti škol.
Vysokomýtské gymnázium mělo být například sloučeno se stavební školou. Politici od svých plánů ustoupili a sociální demokraté prosazující snížení počtu gymnázií najednou řekli, že už je nechají žít. Dětí ovšem ubývá, škol je příliš mnoho a některé kvůli nedostatku studentů nemají dost peněz na mzdy učitelů.
4. Cestovní ruch se vrací do východních Čech
Patří označení východní Čechy Pardubickému, nebo Hradeckému kraji? Není to tak nesmyslná otázka, jak by se mohlo zdát. Označení Pardubický kraj na turisty vůbec nefunguje, a tak jižní část bývalých východních Čech vytvořila Destinační společnost Východní Čechy a začala zvát turisty do Turistického regionu Východní Čechy, čímž ovšem mínila jen Pardubický kraj.
To zástupce Hradeckého kraje podráždilo a přestali toto označení naopak využívat. Až letos byla obnovena jednání o společném využívání značky a o spolupráci. „Znamená to například společnou účast na veletrzích a jednotné turistické noviny,“ říká René Živný, radní Pardubického kraje pro cestovní ruch.
5. Pardubice na kraji moc nevydělaly
Před patnácti lety by bylo velice snadné říct, co by si nové krajské město mohlo pro svoji prosperitu přát. Lepší nemocnici, obchvaty, moderní letiště a splavnění Labe. Paradoxně to samé platí i dnes. Pardubice si díky vzniku kraje nijak zvlášť nepolepšily. Žádný pardubický centralismus nepřišel, spíše je to naopak. Pardubickou nemocnici krajští zastupitelé nechali dlouhá léta chladnokrevně živořit.
A moderní letiště? Pro stavbu nového terminálu krajští radní hledali léta zahraničního investora. Když se to nepovedlo a oni kývli na investici částečně placenou z krajských peněz, najednou se zdráhají. A Pardubice se bojí, že jim hejtmanství nepomůže.
„Vzájemná komunikace kraje a města nebyla nikdy ideální, pokud by byla, tak ten terminál už stál,“ uvádí náměstek primátora Pardubic Jan Řehounek z hnutí ANO.
Alespoň část nového obchvatu v Chrudimi už stojí, Pardubice naopak čekají. A splavnění Labe až do Pardubic se kvůli protestům ekologů zadrhlo v soudních síních.
