Jiří Bouda není jen hráčem na koru neboli africkou harfu, ale i prvním Čechem, který vyučuje takzvanou hru na tělo. Minulou neděli před svým koncertem v Janovičkách na Chrudimsku uspořádal pro zájemce workshop, při němž desítka zájemců pleskáním rukama o stehna, tleskáním nebo stepováním přicházela na způsob, jak ovládnout své tělo jako hudební nástroj.
Akustiku si v stroze vyzdobeném kostele nepochvaloval jenom on, před pár dny oživlá atmosféra duchovního místa ve spojení s klasickou hudbou zaujala diváky koncertu profesorů pražské Akademie múzických umění, houslisty Leoše Čepického a violoncellisty Michala Kaňky.
Kostel v Janovičkách se tak stává díky místnímu spolku oblíbeným místem nejrozmanitějších setkání, přednášek a koncertů.
Přitom v jeho interiéru až na poškozený oltář či kazatelnu nic nezůstalo.
„Lidé k nám jezdí i z daleka. Je tu něco jako genius loci a z toho se snažíme vycházet. Každý si tady pochvaluje akustiku. Podařilo se nám přilákat organizátory mistrovských kurzů v Litomyšli. Jsme rádi, že nám daří získávat profesionály, které naše myšlenka oslovila. Chceme v tom pokračovat, je to příležitost pro obě strany. Sami by si sem těžko našli cestu,“ uvádí Alžběta Jasanská za Spolku Janovičky.
Kostel je pravidelně otevřen každou první neděli v měsíci.
Strohý interiér přes celé léto hostí letní výstavu. Zájemci uvidí tkané gobelíny umělkyně Evy Brodské, které jsou koncipované jako obrazy. Památka však nežije jenom koncerty a výstavami. Kromě Noci kostelů se zde na jaře koná poutní a na podzim posvícenská mše.
Hlavní je, že kostel žije
„V kostele bývají svatby, už tu byly i křtiny. Ale všechno zabere energii a čas lidem, kteří to dělají jen pro dobrou věc. A stále je nás zatím jenom deset. Za dva roky, co oslovujeme lidi, aby se k nám přidali, se ještě nikdo nepřidal,“ doufá v obrat k lepšímu Alžběta Jasanská.
Kostel v JanovičkáchByl znovu otevřen veřejnosti po pětileté rekonstrukci v roce 2015, 270 let od jeho vysvěcení. Na svoji záchranu čekal od druhé světové války. Díky tříapůlmilionové dotaci od ministerstva kultury, kraje, města Luže a sponzorským darům byl opraven vlastně celý kostel včetně presbytáře, hlavní lodi a sakristie. Největší zásluhu na jeho opravení má František Bárta z Dolů, který je předsedou Spolku Janovičky. |
Ačkoli zaznívají ojedinělé hlasy, že vysvěcený kostel by neměl sloužit ke kulturním představením, podle lidí z okolí je hlavní, že je kostel opravený a žije.
„Od skutečského pana faráře mají naše akce požehnání. Kdyby odporovaly církevním pravidlům nebo jeho představám, jistě by se o tom s námi pobavil. A rockový koncert tady určitě pořádat nebudeme,“ uvádí členka spolku.
Kostel se má v dohledné době převést z farnosti na město Luže. Spolek věří, že mu to pomůže k řešení například úpravy okolí kostela a parkování v jeho blízkosti. Rádi by se tady jednou dočkali třeba toalet nebo elektřiny.
„Máme ve spolku takovou myšlenku uspořádat v tomto prostoru třeba týdenní sympozium sochařů. V rámci sympozia by tady mohly vzniknout objekty, které by tady už zůstaly,“ dodala k budoucím plánům Alžběta Jasanská.
